Poslední dobou se zase hodně debatuje o tom, kolik máme čeho pít. Stačilo jedno vyjádření známější osoby, a internetem se šíří hoaxy, zaručená tvrzení a došlo už i na "příběhy ze života". Jak je to s tím pitím?
Na úvod předesílám, že jsem (jediná) česká členka mezinárodního uskupení lékařů a odborníků na hydrataci Hydration 4 Health a členka exekutivní předsednické rady organizace ECPO při EASO (European Association for the Study of Obesity). Něco málo tedy už jsem pochytila.
Čím to celé (opět) začalo?
Už nějakou dobu se šíří vyjádření pana docenta Měšťáka a dalších a přibalují se na to další a další údajné články, příběhy a rozhovory na téma pitného režimu. Pana docenta si velmi vážím jako plastického chirurga. Přesto musím poznamenat, že není vzděláním nefrolog ani jiný odborník v otázkách hydratace organismu. Tolik na úvod.
ŽÍZEŇ
Podle nejnovějších výzkumů a studií příjem tekutin JE důležitý. Žízeň není bohužel ten správný symptom, který nám má říkat, že bychom se už měli napít. Ta totiž přichází ve chvíli, kdy organismus vykazuje známky dehydratace.
DEHYDRATACE
Nebudu rozebírat, co všechno nastává, když má organismus tekutiny málo, stačí říct, že k těm obecně vnímaným a známým projevům patří únava, ale je to taky zhoršení kognitivních funkcí například, zhoršení optimálního zahuštění krve a tak dál a dál. Pokud jde například o léčbu různých potíží močového traktu, tak nezabírají brusinky ani jiné látky, ale už prosté "prolévání" - takže opět zvýšená hydratace, která - jednoduše řečeno - vyplaví to nevhodné, co se může usazovat.
PITÍ A SPORT
Existují studie o souvislosti správné hydratace a sportovního výkonu, u vrcholových sportovců, kteří mají špičkovou péči - a také špičkové výsledky - se pracuje skutečně i s příjmem tekutin. No a o "vysušených treskách" - zbytečných vráskách a suché kůži - se dá mluvit taky docela dlouho, i když to je už kosmetická záležitost.
KOLIK JE TEDY TŘEBA?
Zkrátka a dobře, pitný režim je zaklínadlem a módou dnešní doby, to rozhodně ano. Na druhou stranu, vědecké studie ukazují a dokazují, že důležitý opravdu je. Ve správné míře je pití důležité. Nestačí pít, když máme žízeň. Nestačí pít půl litru denně nějakým "omylem". Není ani třeba prolévat se čtyřmi a více litry za den.
Pokud někdo trpí onemocněním ledvin, má se samozřejmě řídit doporučeními svého lékaře. Ne radami z internetu!
Pokud se bavíme o běžné jakžtakž zdravé populaci, držme se doporučení Světové zdravotnické organizace, která uvádí toto:
9 – 13 years
Boys 2.4 L/day
Girls 2.1 L/day
14 – 18 years
Girls 2.3 L/day
Boys 3.3 L/day
19 – 70+
Women 2.7 L/day
Men 3.7 L/day
Není to ovšem jenom voda, kterou vypijeme! Bavíme se tady o tekutině, kterou přijmeme i potravou.
Co tedy kromě pití?
* polévky
* zelenina
* ovoce
* obecně průmyslově nezpracovávané potraviny.
Potíž dnešní doby spočívá v tom, že naše strava v západním světě je často hodně průmyslově upravovaná a občas přímo vyráběná v továrnách, místo aby rostla na poli, v sadech, na zahradě nebo v chlívku či na dvoře. Vysušené granuláty a prášky, ze kterých se vytváří cosi podobného původní potravině mnoho vody opravdu neobsahují.
KOLIK MÁME PÍT?
Co si z toho odnést?
- jezte potraviny v co nejpřirozenější podobě
- jezte dostatek ovoce a zeleniny
- pijte ideálně neslazené tekutiny
- nečekejte na pocit žízně
- neprolévejte se od rána do večera
- nepijte víc než nanejvýš půl litru (raději ještě méně) najednou (ano, voda může škodit, když je jí moc a taky když je jí moc najednou)
- snažte se dobrat nějakých 0,03 l na kilo své tělesné váhy
- při velké tělesné námaze (=pocení) a ve velkém horku trochu přidejte
Žádné komentáře:
Okomentovat