JÁ NEBĚHÁM! - A JAK JSEM NA TO KUPOVALA BOTY

Nemusíte běhat maratony, abyste potřebovali dobré boty. 

Kde je vzít?

Neběhám, neběhám. Jen občas chodím po závodech. A ráno "šourat". A tak jsem potřebovala boty. Kvalitní boty.
Jsem vysloužilá tanečnice a nohy mám poněkud opotřebované. Sem  tam něco zlomeného, sem tam potrhaného, pohmožděného, tu zlobí kotník, tu klouby, tady zase pata...
A proto dobře vím, že některé investice nejsou vyhazování peněz. A že bez dobrých bot to nejde.

I na tancování potřebuju mít boty kvalitní a k tomu uzpůsobené (styly bez bot už vlastně netančím pár let, na ty jsem mladá už taky dlouho). Na flamenco jsem si nechávala šít. Když jsem si sem tam zalaškovala s latinou nebo salsou, mám na to aspoň profi boty, i když tam nemám svého ševce.
Když jsem tedy začala pravidelně vybíhat, věděla jsem, že to ve starých botách na nordic walking, které už stály na hraně své životnosti, moc dlouho nepůjde.

PROČ POTŘEBUJETE DOBRÉ BOTY
Nejsem odborník na nohy, jenom ty svoje trápím docela dost. A vím, že potřebují opečovávat a chránit. Nebavme se teď o pravidelné péči (a moje pedikérka by vám řekla, že bych teda měla pořád co zlepšovat!). Bavme  se o botách.
V lodičkách jsem strávila, když to sečtu dohromady, asi pěkných pár let života. Další podstatnou část v botách na tancování. A zbytek ve sportovních botách.
Když v té botě potřebuju vydržet celý den / zvládnout dlouhé hodiny tanečního semináře / odzvedat kila a kila železa / odchodit kilometry na výletech / odchodit kilometry s holemi, potřebuju, aby mi nerasovaly nohu během první čtvrthodiny.

Noha potřebuje na každou aktivitu tu správnou oporu. Nesmí samozřejmě nikde tlačit, odírat. Nesmí být prošlapaná - protože pak části nohy bolí nebo se už zase odírají.
Zkrátka a dobře, jakmile mám vydržet a hýbat se, musí mi bota sedět a být kvalitní. A taky dýchat - jak poznáte, jakmile se zujete :-)

Proběhla jsem se lehce bosa po pásu, postavila se do přístroje na diagnostiku, a pak se vše zhodnotilo. Jak našlapuju, jak vytáčím nohy, jak vypadá klenba, kam přenáším váhu... 

V jedněch botách se opravdu nedá zvládat všechno. Ano, na dvoutýdenní dovolené si to klidně dovolte. Ale jakmile myslíte trénink čehokoli jen trochu vážněji, pořiďte si na něj i to správné obutí. Ne, není to vyhazování peněz. Je to investice do vašeho zdraví - a taky kondice. Když je bota blbá, neodtrénujete, co máte, takže nebudete fit nebo štíhlí nebo cokoli, co zrovna chcete.

VÝBĚR BOTY
Když už se něčemu věnujete dlouho a pořizujete si několikátý pár bot, asi víte, kam sáhnout.
Když hledáte boty první...

Ano, je čas na odborníky.

Pro začátečníka, pokud nemá moc kil navíc, možná bude fakt stačit i lepší sportovní obchod s kvalifikovaným personálem. Hlavně prosím nechoďte někam do tržnice :-)

Když to myslíte vážně nebo když už máte s nohama trochu problémy a víte, že na ně musíte být hodnější, smiřte se s tím, že budete trochu investovat. Takže mně bylo jasné, že to chce holt prodejnu pro běžce - i když se na maraton opravdu nechystám!

Na internetu jsem našla jednu poblíž své práce. Chodí se tam bez objednání, přesto vám nejen dají vyzkoušet boty, ale nejprve zjistí, jaký typ boty vám vůbec na to zkoušení mají přinést.

Proběhla jsem se lehce bosa po pásu, postavila se do přístroje na diagnostiku, a pak se vše zhodnotilo. Jak našlapuju, jak vytáčím nohy, jak vypadá klenba, kam přenáším váhu...

Na základě toho všeho se vybral vhodný základní typ boty.
A ty jsem potom začala zkoušet.

Trvalo to přece jen chvíli, vyhraďte si minimálně pauzu na oběd, nebo tam radši zajděte až po práci. Ale výsledkem byly boty, o kterých jsem na noze ani nevěděla.
A ve slevě :-) Takže vyšly v podstatě na to, co slušná použitelná bota z toho sportovního obchodu.

Mám za sebou prvních pár tréninků. Nemám zdaleka naběháno tolik, abych už mohla říct, jak velký je to rozdíl. Ale mám odtancováno a odchozeno tolik, abych mohla říct, že jsem ráda, že jsem to udělala. Noha je jako v papuči. No a já holt musím s tím svým "šouráním" ještě chvíli vydržet, když jsem zainvestovala!

Jo, a kde že jsem to byla?
Takhle se o mě postarali v Triexpertu, a ne, ta sleva byla na celou botu, ne za to, že je takhle pochválím. Prostě byli dobrý, tak si pochvalu zaslouží! https://www.triexpert.cz/bezecka-diagnostika/

NEBOJTE SE ZAČÍT

Člověk nemá rád změnu. Rádi se držíme toho, co známe. 

Potíž je v tom, že ono to pokaždé nefunguje. 

A ta změna je nutná. 

Ale jak na ni?

Dost možná vstáváte s pocitem, že chcete žít jinak. Chcete být štíhlejší. Mít víc energie. Vypadat líp. 

Ale nevíte, anebo možná nechcete pro to udělat nic, co se vymyká všemu, co znáte a máte vyzkoušené.

Neslyšeli jste náhodou někoho říkat: Já chci zhubnout. Já chci vypadat jinak. Ale nemůžu přece X, Y, Z, nebudu jíst A, B, C, nepůjdu dělat BFLM... Chceme změnu, ale nechceme přitom moc vystupovat ze svých zajetých kolejí. Bojíme se zkoušet něco, co se naprosto vymyká našemu naučenému pohodlí.

Já chci zhubnout. Já chci vypadat jinak. Ale nemůžu přece X, Y, Z, nebudu jíst A, B, C, nepůjdu dělat BFLM...

Proč?

Jednak za tím stojí naše pohodlnost. Ona totiž změna "bolí". Žádá si od nás oddanost, poctivost, práci, námahu, překonání sebe sama.

A jednak se bojíme, že to nevyjde. A my se ještě ztrapníme.

Letos jsem na středně mladá kolena začala běhat. (Jo, já vím, že o tom teď mluvím nějak moc, ale sneste to - ona je to totiž dobrá ilustrace toho, kam mířím.) Ne, nemám to nijak zvlášť v lásce. Nenašla jsem se v tom. Nechystám se na příští pražský maraton. Ani ten newyorský :-) Ale zůstávám u toho.

Zůstávám, protože je to jiný, nový pohyb. Moje tělo je zvyklé na to, co dělá a dělalo roky. Ano, intenzita se mění, druh tance nebo způsob tréninku se odlišuje a vyvíjí. Ale jinak jdu celé ty dlouhé roky po jedné kontinuální trase.

Blbnutí, metání kozelců, tancování, k tomu přidejte v dětství míčové hry. Pak začala trošku zlobit záda, tak postup k józe a časem pilates, jak tělo přestávalo sloužit. Aerobik toho klasického střihu - však se tam trošku poskakovalo do rytmu, byly tam nějaké ty gymnastické prvky, tak proč ne? Ale protože jsem od přírody hypermobilní (mám prostě volné klouby) a tancování a jóga tomu nepřispívají, docela brzy jsem musela sáhnout taky po činkách. Zkrátka a dobře, aby ty klouby držely pohromadě - svaly je udrží :-) 

Přecházím od jednoho plynule ke druhému, ale pořád vlastně to má určitou návaznost a prolíná se to a doplňuje. Což je fajn. A je to taky docela pestré.

Jenomže tancování ubývá. Zlobily nohy, flamenco šlo na chvíli stranou. Loni zlobilo (a hodně!) všechno, a všechno tancování šlo stranou. Vrátila jsem se k salse a latině, abych se konečně naučila pořádně techniku, a práce se převalila takovým způsobem, že jsem hodiny ani nestíhala.

A než jsem se nadála, nedělala jsem vlastně nic aerobního. Chůze v tomto případě už nestačí. No a proto jsem se musela překonat a začít s něčím novým.

• Běhám dobře? Ne. Šourám se. 
• Dýchám u toho dobře? Pořád ne až tak, jak bych asi měla. Díky tancování a dalším sportům mám základ a umím se svým tělem pracovat, ale přece jen je to zase jiná technika pohybu. 
• Došlapuju správně? Zase - ne tak docela. (A tady bych mohla opakovat tu předchozí větu: Díky tancování a dalším sportům...) 
• Když doběhnu, vypadám asi tak hodinu jako rajče. Dobře, ta vedra tomu taky nepomáhala. 
• A jsem ráda za své plus minus 3 kilometry. S indiánem.

Ale! Nebála jsem se začít. Jo, dlouho jsem se odhodlávala :-) Ale začala. Začala jsem dělat něco nového, něco úplně jiného, než jsem byla zvyklá. Nejsem v tom dobrá (a to já nesnáším!), bojuju s tím, ale začala jsem. Něco jsem zkusila. Něco jsem změnila. Bolí to a není to pohodlné. Ale změna je život! Anebo taky takhle: Když děláte pořád všechno stejně, budete mít pořád stejné výsledky. A já jsem přece na cestě #doformysafrais, ne? 

VORVAŇKY V BĚHU - ZÁVOD NA STŘEDNĚ STARÁ KOLENA

Jak i obstarožní tanečnice s tréninkovým skluzem přežije závody, kde se nejen běží, ale ještě na vás číhají i překážky?

Na jaře jsem psala o tom, že mám báječné kamarádky. A že zásadně neběhám. Bohužel tyto dvě skutečnosti na sebe narazily, když si moje báječné kamarádky vymyslely, že půjdeme letos v srpnu závod. Kde se poběží, poleze přes překážky, bude cachtat vodou a vůbec provádět různé vylomeniny.

Řekla jsem tedy ano. Jako správná "yes-woman". Člověk může litovat jen toho, co neudělal. A nesmí zahnívat. Musí překonávat svoje hranice, jinak neporoste. A všechny ty další motivační řeči...

BĚH A JÁ
Je o mně všeobecně známo, že běh NENÍ můj koníček. Ale překonala jsem se. Stáhla jsem si C25K a začala. Teda, staženo jsem měla už dlouho a občas to zkoušela, ale teď už nebylo zbytí, musela jsem pravidelně a zodpovědně trénovat.
Samozřejmě jsme si k téhle šílenosti vybraly léto, kdy teplota jen vzácně klesala pod 30 stupňů. A ne, to já v lásce teda rozhodně nemám. A tělo mi v tom nefunguje.
Ale aspoň něco jsem odběhala. Přesněji odšourala. V rychlosti pohybu u mě zatím není moc velký rozdíl mezi tím, jestli jdu, nebo jestli se ocitám oběma nohama nad povrchem zemským najednou.
Chodila jsem ráno, nejpozději v 7 (o cvičení ráno, nebo večer jsem psala tady: Kdy je lepší cvičit), protože pak už to vážně nešlo. Na 30 minut - tolik mi vyměřila aplikace.
(O mém vztahu k běhání jste si mohli ostatně přečíst i tady: Já zásadně neběhám)

DALŠÍ TRÉNINK
S přestávkami sportuju celý život, takže nějaký základ mám, ale na takovou šílenost bez průpravy jít vážně nemůžete.
Fitko probíhalo, jak se dalo. Ale s poslední vlnou veder už jsem to fakt nedávala. Takže vznikal tréninkový skluz.
Jelikož v těchhle teplotách se i prostá jóga měnila na bikram jógu, která mi srdeční tep zvýší naprosto spolehlivě, snažila jsem se aspoň odcvičit něco v tomto stylu, nebo pilates. Udržovat zkrátka svaly aspoň trošičku v pohotovosti, aby mě nemusely holky nést na zádech (protože to by se pronesly).

JÍDLO
Hele, asi takhle, za normálních okolností by v přípravě mělo vypadat úplně jinak. Ale i tady použiju svoji současnou nejoblíbenější výmluvu: vedro. Já třeba nebyla schopná několik týdnů vůbec jíst maso. Už jen ta představa mi jaksi nedělala dobře!
Takže holt sýry, vejce, jogurty. Různé obiloviny. Zelenina. Ovoce. Sem tam ryba, ale spíš jen rybičky.

ZÁVOD
Když to shrnu, zdaleka jsem nebyla připravená tak, jak jsem chtěla a jak bych být měla. V den závodu navíc bylo - pro změnu - nějakých 32 stupňů. A my startovaly po poledni.
Jelikož organizátorům nedorazili dobrovolníci, nebylo zdaleka všechno takové, jak být mělo. Problémy se zajištěním bezpečnosti, se zajištěním překážek, občerstvením na trati (a ve 30+ stupních ta voda opravdu hodně chyběla a nebylo to zdravé)...
Šly jsme to ve třech (teda, kromě dalších x desítek lidí) a držely se na trati hezky jako skupina. Pomohly si, kde bylo třeba. Když jedna nemohla, zpomalily jsme do chůze. Když bylo třeba rozdělit úkol, podělily jsme se.
Výsledkem bylo - podle mého měření - 8,92 km. O čase se bavit nebudeme - vedro, překážky, nedostatek tréninku. Ale poslední jsme zdaleka nebyly :-)

Půjdu to zas?
To si ještě hodně rozmyslím.
Nepůjdu s největší pravděpodobností tento konkrétní závod, protože ty výpadky v organizaci byly pro mě příliš závažné, abych to s touto výší startovného a tak daleko od domova opakovala.

CO DÁL?
No, vymýšlíme, vymýšlíme... Mám přece báječné kamarádky.
Potkáte nás nejspíš na nějakých vánočních bězích (já přece NEBĚHÁM!!!) a mně se v hlavě rodí jeden hodně šílený nápad na příští rok.

POUČENÍ Z TOHO PLYNE...
Hele, holky, i vy déle mladé... Některé nápady znějí šíleně a neuskutečnitelně. Ale zkoušejte překonávat svoje hranice a zkoušejte nové věci.
Zdaleka jsem nebyla spokojená se svým výkonem, s výkonem pořadatelů, časem a vůbec, ale... Ale mám sakra dobrý pocit z toho, že jsem se překonala, přemohla jsem svoje přesvědčení, že neběhám, a začala ráno chodit "šourat". A mám sakra dobrý pocit z toho, že jsem do toho vůbec šla. A konečně, mám sakra dobrý pocit z toho, že i jako holka déle mladá a s ne úplně dokonale vyladěnou formou JSEM TO DALA! (I když jsem druhý den strávila na gauči :-) )

PĚKNĚ JEDNO PO DRUHÉM - SINGLETASKING - RECENZE!

Zakádáte si na tom, že zvládáte deset věcí najednou? 

A děláte je všechny fakt dobře?

Jak nebýt uhoněná vlastním pocitem, že toho musíme zvládat víc než člověk? Čtěte dál.

Jsem workoholka.
Workoholka, která multitaskuje.
Ale léčím se!

Roky jsem vyhlášená tím, že mě i Twitter občas povožuje za robota. Dělám toho spoustu a baví mě to tak.
Ale mladá jsem už delší dobu a někdy je těch deset věcí najednou už přece jen trochu únavných.

Mám prakticky dvě práce. A tu hlavní, která platí účty, jsem navíc rozdělila taky na dvě části, které se navzájem doplňují. Proto není nic divného, že se někdy snažím poskládat to všechno dohromady tak, že připomínám chobotnici v záchvatu šílenství.

Ale je fakt, že tohle zdravé není. A v určité chvíli si asi každý, kdo takhle žije, řekne, že by to chtělo být trochu klidnější. Navíc to, co jste zvládali ve dvaceti, je před padesátkou trošku náročnější, co si budeme povídat. Najednou se přistihneme, že nám trvá mnohem déle dotahovat věci do konce, nebo s nimi vůbec pořádně začít! A když k tomu chceme ještě taky pečovat trochu o sebe, hubnout, být zdravější a fit, tak najednou čas dojde docela a výsledky utíkají před očima!

Dělat jedno po druhém!
Před časem se mi dostala do ruky knížka o tom, jak dělat všechno postupně.
Jo, musím se to učit. Není mi to přirozené. Jako ženská, blíženec a workoholka k tomu (a věřte, že horší kombinaci asi fakt nenajdete), se PYŠNÍM tím, že jsem ta zmiňovaná chobotnice. Ale musím přiznat, že mě to zmáhá a že je na čase změnit trochu strategii.
Takže jsem si na tuhle knížku vzpomněla a pořádně ji pročetla.

Jmenuje se SINGLETASKING, napsala ji Devora Zacková a vyšlo to před časem v Ikaru.
A celé je to povídání (docela krátké a svižné) o tom, jak

DĚLAT JENOM JEDNU VĚC A PAK TEPRVE DRUHOU. 

Podle odborníků tak nakonec uděláme víc. Líp se soustředíme. Máme lepší výsledky. On totiž mozek ve skutečnosti opravdu nezvládá dělat víc věcí najednou.

 

 

Ano, slyším vás, jak se teď smějete. Zasloužilé matky i manažerky. Jo, slyším, vidím a chápu vás! 

Zkouším to.
Nebudu lhát, jde to ztuha.
Ale snažím se.

Pro začátek, pokouším se v rámci půlhodiny soustředit vždycky jen na jeden úkol, nebo jeden typ úkolů. A protože bych asi nevydržela najednou dělat celý den pořád jenom jedno a to samé, pak ty úkoly prostřídám. Ale tu další půlhodinu zase věnuju jenom té jedné věci. A když něco dělám, nedělám u toho nic jiného.

Teda takhle, u žehlení si fakt něco pustit můžete, při cestování si číst taky smíte - to jsou činnosti, které děláme tak automaticky, že u nich nepotřebujeme přemýšlet, proto se může pozornost soustředit na to čtení, poslouchání nebo sledování televize (a upřímně, na Bergmana se asi při žehlení nikdo nedíváme, že jo).

Víte, co je pro mě zatím nejtěžší?
Nepracovat u oběda! No, začala jsem zase občas chodit na jídlo ven. Když si přinesu do práce krabičku, jím u stolu, a už se neubráním tomu, že tu kouknu na mail, tu do kalendáře...
Ale snažím se!

P.S.: Čte se to fakt dobře, slupnete to docela rychle, pobavíte se u toho a ten červíček, jestli teda jako vážně nemáte dělat jenom jednu věc, ve vás zahlodá. A ne, u čtení jsem neměla puštěnou televizi, rádio ani CD ani jsem si nepovídala s mužem, netelefonovala, neposílala esemesky, netweetovala, nepostovala na FB, na Instagramu, a tenhle blog jsem taky sepsala až po dočtení!

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 10: JAK SI UDRŽET MOTIVACI

Desátý týden, desátý díl. A původní nadšení a motivace 

jsou kdovíkde! Co s tím?

Do nového programu se každý vrhá s nadšením. Jo, teď to konečně dokážu! Teď to půjde. Tentokrát vydržím! A za pár týdnů...
Pokud reagujete dobře a není to váš 128. pokus hubnout, zaznamenali jste na začátku úbytek hmotnosti. U "prvniček" to mohl být docela sešup. Vyčistil se jídelníček. Začalo se pít. Začalo se hýbat. A tělo nádherně reagovalo.

Ale co když jste to zkoušela už mockrát předtím? Snažíte se, snažíte, ale výsledky pořádné nevidíte. Čekala jste další rychlodietu a rychlozázrak, a ona ta kila dolů neletí!

CO KDYŽ OBČAS POLEVÍM? VŽDYŤ TO NENÍ ZA TREST!
Pořád přece říkám, že to není dieta, ale životospráva do konce života. Tak přece nebudeme pořád jenom dávat pozor a nic si už nikdy nedopřejeme.
Jak to teda je?

Ano, nikdo nevydrží být totální asketa celý život. (No dobře, absolutní většina lidí to nevydrží.) Ale upřímně - co vás dostalo do stavu, že jste se rozhodla se sebou něco dělat? Způsob, jakým jste jedla, žila, hýbala nebo spíš nehýbala, nepečovala o sebe. Chcete se k tomu vážně vrátit?
Vybočení jsou normální, bez zmrzliny mi něco chybí a ten koláček občas holt taky do mě zahučí. Nebo víno. Nebo prosecco :-) Ale když se z toho stane běžná součást týdne, projeví se to. Pokud nejsem důsledná, váha se nejen nehne, ale taky poleze nahoru. A tělo je už na první pohled "rozměklé" a třeba unavenější a bez energie při tréninku.
Takže pokud chci fungovat co nejlíp, musím se omezovat a dodávat tělu tu správnou energii z dobrého jídla. Jasně, sama tady mám mezery, jaksi mě pořád nic "nenutí". I když chci být vysekanější a vypadat o dost líp. Ale to je právě ono! Chci vypadat líp! A neomezím tyhle lákadla. Výsledek? Vypadám stejně! U holek déle mladých to jde často pomaleji, svoji roli sehrávají divoké hormony, a tak zadarmo tu postavu (ani výkonnost) mít nebudeme.

Jak tu motivaci vrátit?
Připomenout si, CO chci a PROČ to chci. Tedy vrátit se k prvním dílům našeho seriálu. Je nejvyšší čas se znovu podívat na to, co chceme. Jo, vytáhněte zase ten svůj notes nebo soubor v počítači a podívejte se na důvody, které jste si na začátku sepsaly (sepsaly jste si je, že jo?).

Jak se nastavit?
A teď se podívejte na to, co doopravdy děláte. Klidně si zase (pokud to neděláte pravidelně) týden odměřujte a odvažujte jídlo a zapisujte do svých tabulek, abyste si zkontrolovala, že máte všeho tak akorát. (Pokud vlastně ani nevíte, kolik čeho má být, a nechcete se spoléhat jen na to, co vám která aplikace nastaví, přečtěte si aspoň tenhle článek o bazálním metabolismu, pak tu je další o tom, kolik toho máme spálit, a ještě tady o tom, co máme jíst.)

Jak vydržet?
Jednou za pár týdnů si vždycky připomeňte, jak jste se cítila před několika měsíci. Porovnejte to! Měla jste víc energie předtím nebo teď? Spala jste líp tehdy nebo teď? (Dobře, s tím spaním je to s hormonálními změnami občas taky docela zajímavé, článek o spánku bude!) Co pletˇ? Nehty? Vlasy? Jasně, na tohle všechno hormony vliv mají, ale proč je nechat, ať si řádí po libosti, a nesnažit se některé věci napravit, udržet nebo prostě a jednoduše zlepšit?
Cílem není vždycky jenom zhubnout a dostat se do top formy. V některých životních situacích a obdobích může být naprosto dostatečným cílem už to, že nepodlehneme a nenecháme se "rozpadat". Jsme možná mladé už déle, ale ve 40, 50, 60 toho máme ještě spoustu před sebou :-)

A týdenní úkoly?
Víte co? Tento týden si dejte úkoly pro jídlo, pro hlavu i pro pohyb sama! Vy přece víte nejlíp, v čem se vám daří, co je pro vás automatické, a co naopak potřebujete trochu zlepšit. A napište, na co se zaměříte! Bude to inspirace pro druhé.

Krásný týden!

DOMÁCÍ CVIČEBNÍ PROGRAMY NA DVD

Cvičíte doma s DVD programy? Zamilovaly jste se do Jillian? Nebo Shauna? Nebo třeba Autumn? 

Jaké jsou výhody a nevýhody těchto programů?

Cvičení doma je pohodlné. Není se na co vymlouvat - vstupné do fitka, cesta někam pryč, počasí... Může vám být jedno, jestli venku prší, mrzne, praží slunce, nebo jestli byste musela strávit hodinu na cestě. Odcvičeno bývá často za půl hodiny. To se dá zvládnout skoro vždycky. Jo, i před prací ráno, když už máte děti větší a nemusíte je složitě vypravovat nebo vás samy nebudí někdy kolem páté.

Na trhu jsou spousty cvičebních programů. Jednak přímo na internetu, na YouTube, v češtině i jiných jazycích. Jednak také na klasických DVD, opět v češtině i jiných jazycích.
Spousta ženských před lety propadla Jillian Michaels a jejím měsíčním programům. Pak objevovaly další - je jich spousta a každý si vybere to svoje. Bob Harper, Shaun T, Autumn Calabrese (najdete tu třeba i recenzi na 21 Day Fix a budou přibývat další, jak se dostanu k jejich sepsání nebo procvičení programů, které jsem snad ještě necvičila), Blogilates, celá série P90X a mraky dalších. A to včetně českých (déle mladé holky si určitě vzpomenou na první videokazety s aerobikem Olgy Šípkové, že jo?).

Výhody

• cvičíte doma
• je to krátké
• neztrácíte čas dojížděním
• je to při ruce
• nemusíte na nic myslet, předcvičující vás vede
• někdo si procvičí i angličtinu :-)

Nevýhody

• starší programy OPAKUJÍ KAŽDÝ DEN TO SAMÉ CVIČENÍ
• potřebujete cvičební podložku
• potřebujete prostor
• potřebujete posilovací gumy nebo činky (u většiny programů)

Tato nevýhoda opakování každý den toho samého je poměrně podstatná.

Starší Jillianiny programy (ale i jiné) byly postavené na tom, že se cvičilo 3 x 10 dní (nebo 4 x 5-6 dní) to samé každý den. 

Novější programy jak její, tak jiných tvůrců, už začaly více dbát na pestrost a jsou poskládané trochu jinak (k tomu se hned dostaneme).

Co dělat, když máte cvičit každý den to samé?

Jde to. Ale nepoužívejte žádné vyšší váhy. Berte to jako kondiční cvičení, v podstatě víc aerobní. Klidně cvičte bez zátěže. A po každém tomhle cvičení si dopřejte delší protažení, které tam dost často chybí.

Nebo cvičte obden.

Nebo to prostřídejte - jeden den podobný cvičební program, druhý den nějaký jiný, zaměřený víc na kardio (jo, to je třeba ten Shaun T a jeho různé programy).

Jaký typ programu si vybrat

Pokud nechcete z principu odcvičit 30 Days Shred nebo něco podobného, abyste si to mohla "odškrtnout", pátrejte po programech, které nabízejí mix. To znamená, že každý den cvičíte něco trošku jiného a pak se k tomu zase za pár dnů vrátíte. Příkladem, když zůstaneme u Jillian, je Body Revolution (dočkáte se i podrobnější recenze): posilování jedněch svalových skupin, druhý den druhé svalové skupiny, třetí den kardio a pak ještě jednou dokola. 

Co se dá cvičit každý den?

Jsou samozřejmě i programy, které se takto cvičit dají bez větších obtíží. To platí pro programy zaměřené na kardio, na aerobní stránku. Tanečnější. Nebo směřované spíš k tae-bo, stínovému kickboxu a podobně (Billy Blanks - tak jsme tu déle mladé, že :-) , Shaun T, u ještě déle mladých třeba různé Walk At Home nebo i Zumba - pamatujete?). 

Když to shrnu, co si z toho vzít?

• Pokud cvičíte program, kde je každý den to samé, cvičte s nízkými váhami nebo bez nich.
• Pokud chcete cvičit jeden program, který se v podstatě opakujte, volte aerobní formu.
• Pokud chcete odcvičit delší program, vybírejte ten, kde se střídá typ zatížení.
• Pokud cvičíte už delší dobu a programy znáte, nakombinujte si je (tip najdete třeba tady v programu pro pokročilejší).

Moje tipy na pestřejší programy:

Jillian: 

• Body Revolution (začátečníci)
• Body Shred (pokročilejší)
• Shred With Weights (ačkoli tam mám výhrady, o kterých si povíme zase někdy příště)
• The Biggest Winner (klidně od začátečníků)

Shaun T:

• cokoli :-)
• Insanity je fakt pro trošku pokročilejší

Autumn Calabrese:

• 21 Day Fix
• 21 Day Fix Extreme

P90X

moje srdcovka, každý program v každé verzi

• P90X (nejklasičtější, nejdelší)
• P90X2
• P90M (45-50 minut)
• P90X 3 (půlhodinovky)
• existují vždy složení na silovější verzi a na takzvanou "lean", kde je víc kardia, ale odcvičí se vždycky všechno, a jsou to vždycky programy na 90 dní, samozřejmě 

Chalene Johnson

tady taky klidně všechno, snad jen staré Turbo mě zas tak moc nebralo

tajný tip: PiYO - kombinace pilates, jógy a Chalenina podání - různé délky cvičení, na léto, když je vedro a nechce se vám ráno moc poskakovat, je to skvělý program, je to pomalejší, máte pocit, že se "nevybijete", ale jen si to zkuste :-)

Blogilates:

podobně - pro milovníky pilatesu a kombinovaných podobných druhů cvičení

Kayla Itsines

hele, tu jsem ještě neprocvičila, ale podle appky to vypadá dobře

Chris a Heidi Powell

najdou se cvičební DVD, ale já jela podle jejich appky - víc tady v recenzi.

CHCI KONEČNĚ ZHUBNOUT 9: CVIČÍM UŽ DÉLE

I tento týden se budeme bavit o cvičení. Tentokrát si ukážeme, jak se dají různě nakombinovat cvičební programy, pokud se hýbeme už delší dobu.

Cvičíte doma s Jillian? Nebo Shaunem? Nebo kýmkoli dalším? (Mimochodem, postupně se tu začala objevovat i představení různých cvičebních programů nebo knih, zatím toho moc není, ale budou přibývat - stačí do vyhledávače tady nahoře zadat slovíčko "recenze".) Nebo dokonce chodíte i do tělocvičny? Na nějaké vedené hodiny?
Nebudeme se asi bavit o těch z vás, které mají vlastního trenéra, připravují se na nějaké závody, věnují se cíleně nějakému sportu - ty už svůj tréninkový plán mají nebo je někdo vede. Ale ostatní déle mladé holky, kterým není pohyb cizí, jen nějak nejsou zvyklé přemýšlet nad tím, co kdy cvičit, ty třeba dneska nějaký nápad najdou :-)
A ty, kdo začínají, můžou zalistovat na článek z minulého týdne, který je dovede i k dalšímu povídání: Chci konečně zhubnout: začínáme cvičit.

Co cvičit
Bez ohledu na to, jak dlouho jsme mladé a jestli chceme hubnout, nebo zůstat hlavně pohyblivé, bychom měly v tréninku dodržet pár základních zásad.
Potřebujeme cvičit pro sílu,

1. protože zpevněné svaly líp vypadají a dávají hezčí tvary tělu
2. protože svalová hmota znamená vyšší bazální metabolismus (a to se hodí snad vždycky!)
3. protože silové cvičení posiluje i kosti, a u déle mladých holek se můžeme bavit o hrozbě řídnutí těch kostí a zbytečných zlomeninách 

Potřebujeme cvičit pro ohebnost,

1. protože pružnost se s lety ztrácí a my nedosáhneme, kam potřebujeme, nepředkloníme se, kam je třeba, nebo si můžeme i něco natáhnout, nebo dokonce natrhnout
2. protože pružnost zajistí, že lépe fungují ty svaly, které zpevňujeme
3. protože pružné okolní tkáně nám umožňují dobře cvičit ty ostatní věci

Potřebujeme cvičit pro vytrvalost,

1. protože potřebujeme zdravé srdce (i ženám, zejména těm déle mladým, hrozí kardiovaskulární nemoci - ano, i infarkt)
2. protože potřebujeme pořád třeba doběhnout autobus nebo zvládnout celodenní výlet
3. protože prostě chceme udýchat to cvičení s mladšími holkami kolem nás :-)

Kolikrát týdně cvičit
To záleží na spoustě věcí - na času, který máme k dispozici (s odrostlými dětmi třeba už zase přibyl), na naší kondici a zdravotním stavu, na trénovanosti, na naší cvičební historii.
Jasně, kondička se buduje postupně a zlepšuje. Ale přece jen je na tom - přinejmenším ze začátku - jinak holka, která cvičila celý život, než ta, která začíná a cvičí třeba půl roku. Já nechci říkat, že je tělo "zvyklé" na tu větší zátěž - ale tak trochu opravdu zvyklé je. A u déle mladých holek musíme počítat s tím, že neregenerujeme už tak rychle jako ve 20 letech - to je realita, kterou neokecáme. (Před čtyřicítkou jsem běžně dávala víkendová soustředění, kdy jsem protančila 10 i víc hodin za 2 dny a jeden večer k tomu - dneska už to opravdu nejde.)

Řekněme, že takový ten velmi dobrý výkon bude 5 x týdně.
Doporučená doba pro běžnou populaci je 150 minut týdně - což není fakt moc. To je 5 x 30 minut cvičení. Když to myslíte vážně a pohyb vás opravdu baví, můžeme se bavit o dvojnásobku. U hodně trénovaných holek i něčem víc - ale potom myslete na regeneraci a střídání aktivit.


Možnosti cvičebního plánu
Záleží na tom, co vás baví a k čemu máte možnosti. Pokud v širokém dalekém okolí není fitko nebo vás to ze srdce nebaví, najděte si domácí cvičební program. Pokud jste rozená běžkyně a máte v okolí dobré trasy, budete se víc soustředit asi tímhle směrem. Ale pokud bych měla nabídnout něco obecnějšího jako vodítko, od kterého se můžete odpíchnout, tady je pár nápadů:

Pro milovnice fitka: 

DEN	SÍLA	PRUŽNOST	VYTRVALOST	NĚCO NAVÍC
pondělí	posilovna celé tělo
úterý			rychlá chůze
středa		jóga		procházka
čtvrtek	posilovna celé tělo
pátek			rychlá chůze
sobota	posilovna celé tělo
neděle				procházka

 Pro milovnice běhu:

DEN	SÍLA	PRUŽNOST	VYTRVALOST	NĚCO NAVÍC
pondělí			běh
úterý	pilates
středa			běh
čtvrtek		strečink		procházka
pátek			běh
sobota	pilates
neděle				procházka

 Pro ty, co cvičí doma s klasikou:

DEN	SÍLA	PRUŽNOST	VYTRVALOST	NĚCO NAVÍC
pondělí	Jillian
úterý		jóga
středa			Shaun T
čtvrtek	Bob Harper
pátek			Shaun T
sobota		blogilates
neděle				procházka

Co ty měsíční cvičební plány, které se na DVD nabízejí? Víte co? Těmi to už teď komplikovat nebudu, ale najdete je hned v dalším samostatném článku: Domácí cvičební programy.

1. úkol pro jídlo

Tento týden se víc bavíme o cvičení. Když to myslíte vážně se cvičením, měly byste to brát vážně i s jídlem - ne kvůli hubnutí, ale protože je to palivo, bez kterého se odcvičit pořádně nedá. Takže úkol tohoto týdne bude možná pro někoho otravnější, pro někoho obtížnější, ale vyzkoušejte to:

odvažujte a odměřujte si, co jíte - zkuste nějakou aplikaci, z českých třeba Kalorické tabulky. Nenastavujte si tam, co sníst MÁTE, ale týden si zaznamenávejte, co doopravdy sníte.

2. úkol pro hlavu

Dejte si dohromady UDRŽITELNÝ tréninkový plán pro svoje podmínky na příští měsíc. Inspirujte se tady. Vymyslete si, co je možné dodržet, a pak to dodržte, když tělo dovolí.

3. úkol pro tělo

Odcvičte si podle toho plánu :-)

Ahoj za týden! Napište do komentářů, tady nebo na Facebooku, o čem byste si chtěly povídat a co vás zajímá. Mějte se krásně a užívejte si léto.

P.S.: A pro zvědavce, jak to vede tenhle šílenec:

Pro šílence sportujícího celý život, který se chystá na závody, pokud si to nerozmyslí :-)

DEN	SÍLA	PRUŽNOST	VYTRVALOST	NĚCO NAVÍC
pondělí	posilovna
úterý	posilovna
středa			poloběh	jóga
čtvrtek	posilovna
pátek			poloběh	jóga
sobota	posilovna		poloběh	procházka
neděle			poloběh	procházka

Ale tohle je přece jen ta extrémní verze a dočasná. Normálně by tam ty víkendové parodie na běh nebyly. U mě ten "běh" připomíná spíš chůzi střídanou popoběhnutím, tak to není náročný trénink, který by potřeboval větší regeneraci. Až bude po závodě (pokud na něj fakt půjdu), vrátím se zase víc ke klasickému kardiu a tanci, takže to bude vypadat třeba nějak takhle:

DEN	SÍLA	PRUŽNOST	VYTRVALOST	NĚCO NAVÍC
pondělí		pilates ráno	tanec večer
úterý	posilovna ráno
středa		jóga ráno	tanec večer
čtvrtek	posilovna ráno		tanec večer
pátek		jóga ráno
sobota				procházka
neděle			posilovna večer	procházka