Na začátku roku se vždycky debatuje o vhodných sladidlech snad
nejvíc. Přírodní, nebo umělá? A náhradní z přírodních zdrojů? Nebo hnědý
či bílý cukr? Med, javorový sirup, agáve? Co je nejlepší a nejhorší?
Základní otázka by ovšem měla v první řadě znít: Nemáte
cukru obecně přespříliš?
Doporučené denní množství pro ženu by se mělo
pohybovat kolem 24 gramů (to je 6 lžiček), u mužů 36 gramů (9 lžiček) přidaného
cukru. Když máte cukru moc, škodíte si. A je pak úplně jedno, jestli ten cukr
pocházel z javorového nebo agávového sirupu, anebo fruktózo-glukózového
sirupu. Prvotní by mělo být celkový příjem snížit. Pak začněme ladit,
z čeho ten cukr pochází.
Jaký typ sladidla je tedy vhodný?
Na odpovědi se odborníci ještě tak úplně neshodli, protože
zatím neproběhl dostatek dlouhodobých kvalitních studií, které by srovnávaly
působení různých typů cukrů na člověka. Odborníci zatím vycházejí spíš
z vědeckých teorií, které nebyly definitivně potvrzeny. Ale určité náznaky
by tu byly.
Jak tedy co působí?
1. „Pravý“ cukr:
řepný cukr (stolní), javorový sirup, med
Malé množství „pravého“ cukru z přírodních zdrojů je
podle mnohých asi tou nejlepší cestou. Pár lžiček tohoto typu sladidla
v ovesné kaši, kávě nebo čaji nebo jedna dvě potraviny s přidaným
cukrem (cereálie, zmrzlina) za den jsou přijatelné. Ale nezapomínejme, že každá
lžíce přidává tak 50 až 60 kalorií. Všechny tyto „pravé“ cukry prudce zvyšují
hladinu krevního cukru (stejně jako bílá mouka a další rafinované zdroje
sacharidů), takže jejich nadbytek ohrožuje tělesnou hmotnost.
2. Agáve
Zaslouží si zvláštní kategorii, protože obsahuje víc
fruktózy než jiná přírodní sladidla, dokonce může mít až 90 procent fruktózy.
Na druhou stranu, fruktóza nezvyšuje hladinu krevního cukru tolik jako glukóza,
což znamená, že agáve má nižší glykemický index než jiná kalorická sladidla.
Ale vždycky je tu něco za něco. Objevují se určité náznaky, že velká množství
fruktózy zvyšují hladinu triglyceridů, což může vést k různým zdravotním
problémům. Pár lžiček agávového sirupu je naprosto v pořádku, ale
nenamlouvejme si, že ho můžeme sníst neomezené množství, protože je vlastně
„zdravější“.
3. Glukózo-fruktózový
sirup
Neobsahuje ve skutečnosti o tolik víc fruktózy než normální
stolní cukr a většina studií naznačuje, že tělo ho nezpracovává nijak významně
odlišným způsobem. A také se zdá, že glukózo-fruktózový (on by to vlastně měl
být správně česky kukuřičný sirup s vysokým obsahem fruktózy, ale ujal se
pod prvním označením) sirup není zase o tolik škodlivější. Ale obvykle se
používá do průmyslově zpracovávaných potravin a umělých „otravin“, a to už je
jiným problém.
4. Umělá sladidla
typu aspartam, sukralóza nebo sacharin
Umělá sladidla nejsou zdrojem kalorií ani sacharidů a nezvyšují
hladinu krevního cukru tak jako „pravý“ cukr. Lidé na ně spoléhají už celá
desetiletí. Jenže se začíná ukazovat, že tato sladidla zase až tak moc velkou
výhrou při hubnutí nejsou. Pořád je to umělá záležitost. A občas
z některých odborných kruhů zaznívá, že mozek zůstane neuspokojen: dostane
signál, že přichází sladká chuť, mozek (a celý organismus) očekává příval
cukru, jenomže ten nepřijde; a člověk se za hodinu přistihne, že by si dal něco
na zub.
5. Stévie
Hit posledních let. Přírodní rostlina, nekalorická
alternativa umělých sladidel. Jenomže v průmyslově zpracovávaných
potravinách je to rafinovaná a průmyslově zpracovaná látka, nikoli čistý
rostlinný extrakt. A už jsme zase u umělých výrobků. Někomu také může vadit
pachuť, která ji doprovází.
6. Alkoholické cukry
Ty se vyskytují ve žvýkačkách i mlsech bez cukru. Nabídnou
méně kalorií i sacharidů než obyčejný cukr a méně rozhoupají krevní cukr,
protože se špatně tráví. Mohou být dobrou volbou pro diabetiky, ale na druhou
stranu často způsobují průjem, křeče a další obtíže trávicího ústrojí, pokud
jich přijímáme moc.
Tak si vyberte. Já za sebe si radši dám trochu přírodního cukru, javorového sirupu nebo medu. Se sladidly se horko těžko smiřuju v proteinových nápojích. Ale volba je na vás.
Žádné komentáře:
Okomentovat