Jak to tedy vypadalo?Několik pracovních akcí a schůzek - vedle standardní práce v kanceláři.
Ohromná spavost. Já vám nevím, ale mě snad vzali po hlavě paličkou. Už zase - konečně! - spím, a hned si to dopřávám i za ta období, co jsem se spaním válčila. Dneska jsem se probudila v osm, včera taky tak. Tohle se mi fakt už nestává. Jen si tak říkám, jak asi stihnu příště letadlo, když startuju v sedm ráno!
Jídlo bylo ze začátku poctivě nakrabičkované. Pečená krůtí prsa s odlehčenou koprovkou a jo, klidně i knedlíkem. Hovězí kousky v cuketě s bramborem. Mimochodem, obojí je fakt dobré a fakt nefotogenické, holt některá jídla líp chutnají, než vypadají, ale co se dá dělat.
Měla jsem i dva pracovní obědy. Cibulačka a pak lososové kari s rýží a podruhé minestrone a kousek pizzy s prosciuttem a rukolou.Snídaně klasicky kaše, kaše, kaše, nebo chlebík s žervé a medem. Svačiny latté, krajíček chleba se sýrem a zelenina, jednohubky, jogurt, přednostně řecký. Já už vlastně ani jiný nekupuju. Buď čistě řecký, nebo aspoň řeckého typu. Ne, není to ten poctivý, ale pořád je dobrý a hustší.
Večer, když jsem doběhla z akce (měli jsme zas pár křtů) nebo z tréninku, došlo obvykle jen na rychlovku na chlebu. Ke slovu se dostaly pomazánky různých podob, nebo rovnou jsem tuňáka rozložila na sýru a hotovo.
Až nebude takový šrumec, musím na těch večeřích zapracovat.
Ech, až. Vidíte to? Ažismus v praxi! Takové to typické "udělám něco, až...", "začnu, až...". (Tady o tom máte i článek.)
Co jsem zvládla odcvičit?Ranní mikroprotažení. Lekci latiny! Hurá!
A jinak jsem hlavně chodila, chodila, chodila. S autorkou na procházce Prahou. Z jedné akce na druhou. Při vyřizování pracovních záležitostí.
Prostě jsem to flákala.
Jasně, vymlouvám se na stres - a je ho fakt hodně! Vymlouvám se na množství práce - a je jí fakt hodně. Vymlouvám se na únavu - a unavená fakt jsem.
Ale na druhou stranu, mít to jídlo ještě líp připravené a donutit se cvičit víc, tak bude víc i energie. Tak to prostě je.
Venku se ta nízká šedá obloha začíná trhat, takže já jdu pro hůlky a vyrážím. Mějte se a zase zítra!
Žádné komentáře:
Okomentovat