ZUMBA MAFIE

Léto, letní školy, a tak po letech zase jednou i zumba. Byla jsem zvědavá, jak se změnila. A co zůstalo stejné. První postřehy?

Když před léty vlétla do tělocvičen zumba, přitáhla mraky holek všeho věku a postav. Najednou mohly tančit, aniž by musely absolvovat taneční školu. Kroky byly relativně jednoduché. Často vycházely ze starého dobrého aerobiku - a ten si spousta z nich dobře pamatovala. Prostě značka ideál.
Na lekcích hrála La Bamba, hitovky devadesátých let, Dr. Alban, jedna rytmická perla za druhou. Ženské (buďme upřímné, na tyhle hodiny chodily vždycky víc holky) odcházely z hodin propocené, zarudlé, zadýchané a naprosto spokojené a s dobrou náladou.

Pak se začalo ozývat, že ono to na hubnutí není zas tak ideální. A složitě se rozebíralo, při jaké tepovce se spalují cukry a kdy tuky. A když se pálí víc tuků, tak se přece hubne, ne? (No, ne tak úplně, ono jde o to, že se primárně, ve větším procentu, pálí energie z tuku, ale celkový výdej může být menší. Při velkém výdeji při vyšší tepovce jde víc energie z cukrů, ale protože té energie spálíme hodně, odejde s ní i větší množství energie z tuku, než při tom menším pálení při nižší tepovce. Ale do toho se dneska zamotávat nebudeme.)

Roky ubíhaly a do českých tělocvičen (a diskoték) se prodíraly víc a víc karibské rytmy. Hodiny salsy a přidružených tanců dneska nabízí kdekdo. V různé úrovni, to si řekněme upřímně. Ty písničky znějí ve velkém i z všelijakých rádií, a tak je každý zná. (A každý, kdo opravdu tančí salsu vážněji, nemůže Despacito ani slyšet, ale to odbíhám.)

Jak tedy vypadá zumba roku 2019?
* Ty prvky starého dobrého aerobiku jsou tam pořád. 
Takže holky déle mladé, nebojte se, neztratíte se, ani když přijdete poprvé. Jo, budete trošku povlávat za ostatními, protože na zumbě se kroky prostě nevysvětlují, ale sleduje se lektor (a sousedka). Ale pár kroků umět budete hned. A hlavně nezapomeňte, že ty holky, o kterých máte pocit, že jsou to hvězdy, které chytají pohyby jako zázrakem během zlomku vteřiny, tančí tuhle samou skladbu v téhle samé podobě třeba celý rok na pravidelné lekci, jo? Zatímco vy to chytáte během jediné hodiny. A chytnete!
* Hraje se tam hodně salsa a další karibské rytmy. Ale kromě nejzákladnějších salsových kroků se tam pořád dělají ty prvky starého dobrého aerobiku, takže viz bod výše a klídek. A to Despacito už zas tak často naštěstí nezaznívá.
To hlavní naposled:
* Pořád tam funguje zumba mafie!
Pamatujete ty holky, co zabraly první řadu rovnou ručníkem, sotva přišly? Ty tam jsou pořád! Jo, i ty jejich ručníky. Nemáte šanci se přes ně protlačit, ale ono je to občas lepší. Ony se totiž mezi nimi pořád ještě najdou i takové, které při jednom každém tónu kroutí celým tělem jak při tanci svatého Víta v domnění, že je to sexy - protože o nějaké gradaci v životě neslyšely. Jo, někdy je to hodně zábavné sledovat. Ale snažte se nesmát moc, ať neztratíte kroky :-)

Takže vrátit se na zumbu i v roce 2019?
Jasně že jo!
Zatančíte si relativně nenáročné kroky, jen se nesmíte nechat odradit tím, že to třeba ta první řada tak zázračně chytá na první dobrou. Zapotíte se, zadýcháte - a procvičíte si srdce (jestli jste se ovšem hodně dlouho nehýbaly nebo to srdce nemáte úplně v top stavu, stavte se předtím u doktora změřit tlak přinejmenším, a na hodině to nepřehánějte a nesnažte se uhnat úplně všechno co ostatní, když se vám dělají mžitky před očima). Spálíte nepatrně tuku (hele, ono to zas takové obří množství na jediné hodině není, takže ten koláček po zumbě jste si tak docela nezasloužily). O něco víc spálíte energie celkově. Ale hlavně se pobavíte, uvolníte a budete se chvíli věnovat jenom samy sobě.
A tip: v té druhé nebo třetí řadě za mafií směrem ke středu uvidíte na lektora trochu líp ;-)

TO NENÍ NIC PRO ŽENY!

Tohle je na ženu moc! To není sport pro ženy! Tohle by ženská dělat neměla! Ve tvém věku už bys tohle cvičit neměla!

Co je moc? Co by teda žena měla dělat? A jak by měla vypadat?

Během tohoto víkendu jsem narazila - už poněkolikáté - na článek, jak by žena měla šetřit svou energii a nevysilovat se sportem. A pokud ano, jak by měla tak nanejvýš tančit jako víla ve svitu měsíce a nenosit nic těžšího než šáteček. Což se jaksi neslučuje s dnešním životem, že?
A pak přišel post jedné holky na Facebooku. Chtěla zhubnout. Pak se rozhodla postavit se na pódium v kategorii bikin. Za rok ušla hodně velkou cestu. Ale reakce facebookového "okolí" se nese v duchu, jak už je to moc, jak to bylo lepší, když byla jenom hubená. (Ne, bikiny pořád ještě nejsou svalnaté nějak výrazně.)
Znamená to, že žena = tvor měkký, netvarovaný, ale zásadně se nevyskytující v blízkosti činky? Nebo běžeckých bot?

Každému se líbí něco jiného. Ostatně, dodnes existuje několik kategorií ženské kulturistiky, kde s těmi hraničními nesouhlasím ani já. A ostatně, proto taky před lety začaly vznikat všechny ty fitness kategorie, když se i ženská kulturistika začala ubírat extrémním směrem a Cory Everson nahradila Lenda Murray a pak ženy ještě výrazně svalnatější (za pomoci přídavků jistých chemických látek).

Ale víte, co mě baví?
Ženy, které vykřikují, jak už je něco moc a jak by žena neměla mít ani náznak něčeho jako sval, protože je to odporné a je to babochlap. Ono totiž potom vidí tu samou holku v šatech a vzdychají, jak by chtěly mít taky tak klenuté pozadí nebo útlý pas (který vypadá užší právě díky tomu, že holka má lehce zakulacená ramena).
Ještě víc se musím usmívat, když jakékoli silové cvičení u žen odsoudí dáma, která naposledy cvičila na základní škole z donucení.

Ne, neobhajuju ženskou extrémní kulturistiku. Jak říkám, ta se mi taky nelíbí. Není přirozená, není ani zdravá.
Ale dámy, z činek vám fakt nenarostou svaly jako Arnoldovi. To byste musely k tomu zobat :-)
A mimochodem, ten kulatý zadek, co vypadá tak super v džínách, můžete získat buď jako Kardashianka (což docela dost stojí a prý i dost bolí), nebo tím, že budete cvičit silově. Aerobička ho bude mít hubený, ale nikdy kulatý, kapišto?

Jo a že se to pro ženu obecně, natožpak ženu jistého věku nehodí, cvičit silově? Že se mám už do hrobu spokojit jen s procházkami, tai-či a pilates?
Pilates si zacvičím ráda, je skvělý, na procházce jsem dneska taky byla. Ale na rozdíl od doporučení autorů takových článků budu pořád radši, když budu mít pevné nohy, abych zvládla odtancovat pár hodin, pevné paže, abych dotáhla nákup a šoupla pohovku na stranu, a ty tvary k tomu bych teda s dovolením brala taky!

A ještě jedna poznámka na závěr k těm tančícím vílám.
Já tančím více let, než jste možná některé z vás na světě.  Ale pokud chci tancovat aspoň to, co mi ještě tělo dovolí, potřebuju to tělo mít v určité kondici. Zpevněné. Dokud jsem se víc věnovala flamenku, potřebovala jsem silné nejen nohy, ale taky ruce (kdo se mnou zažil jediný "klidnější" trénink zaměřený víc na paže, tak chápe). Dokud jsem tančila moderní styly, muselo fungovat komplet celé tělo. A dneska u těch "mírných" karibských stylů musím držet pohromadě, jinak nebudu stíhat ani pohyb nohou, natožpak zbytku těla. A potřebuju, aby mi držela pohromadě záda (svaly středu těla, zádové svaly, břišní svaly, gluteály). Aby mi držely nohy (nebudu to vyjmenovávat všechno), aby mi držela ramena, pokud mám mít ruce v určité pozici dvě hodiny... Holt ona i ta víla, natožpak holka déle mladá a statná, potřebuje mít ty svaly pevné, i když má jenom plout po paloučku. Takže za mě díky, ale já si u železa zůstanu, protože to funkční a taky pěkné pevné tělo bych si ráda uchovala i po padesátce :-)

TÝDEN V KOSTCE

Dlouho jsem přemýšlela, o čem bude blog tohoto týdne. Všichni řeší vedro, sucho, letní pohyb, nerežim přes prázdniny... Tak víte co? Pojďme se zase jednou podívat na běžný pracovní týden, bez ohledu na vedro a prázdniny.

Týden běžné práce, bez výkyvů na jednu i druhou stranu, kdy nejsou výmluvy, proč nedodržovat určitý "režim" - klidně tomu tak říkejme. Asi málokdo žijeme úplně bez režimu, zejména pokud chodíme do práce a žijeme v domácnosti s dalšími lidmi, že jo?
Neměla jsem důvod se vymlouvat na šílená vedra, na šílené pracovní tempo, šílené pracovní hodiny ani nic jiného. Navíc mi začaly letní školy - takže večerní tréninkové plány byly jasně dané.

Co jsem jedla?
Neměla jsem připravené krabičky dopředu na celý týden. Po víkendu jsem jela na zbytky a ve středu už mi nic připraveného nezbývalo - ani v lednici, ani v mrazáku. Chvíli jsem koketovala s myšlenkou, že půjdu někam na oběd (původně jsem měla mít oběd s kamarádkou, ale musely jsme to odvolat) a koupím si pak ještě svačinu před večerním tréninkem. Víme všichni, jak to končívá - ta pekárna dole v metru má moc dobré koláče :-)

Ale nakonec jsem se ráno ve středu nakopla a během 10 minut si ty krabičky udělala. K obědu narychlo salát s cizrnou, odpoledne jogurt s müsli a ovocem, a dalo se. A večeře už taky dopadla docela slušně.

Co jsem tedy během toho týdne dala na talíř?
- tuňák, losos, kuře, krůta, šunka sušená vepřová i šunka krůtí
- vejce v několika podobách, včetně jednoho schovaného v ovesné kaši po ránu - na chuti to nepoznáte, na množství bílkovin ano
- cottage, žervé, čedar, eidam, balkánský sýr i feta, mléko
- cizrna, fazole - obojí vakuované, předvařené, proč si totiž neusnadnit život - výživové hodnoty v pohodě a ušetřený čas i energie
- okurka, rajčata, saláty různého typu, mrkev, hrášek, kukuřice, brokolice, květák (v různých poměrech ve zmrazených směsích - další ulehčení života), špenát, cuketa, meloun, plus samozřejmě cibule, česnek při vaření
- jahody, nektarinky, jablka, hroznové víno, borůvky
- kakao, strouhaná čokoláda, sem tam i trošku třtinového cukru (pořád je to jenom cukr), skořice na latté, javorový sirup
- chléb, houska (ano, docela obyčejná, solená, sypaná houska z bílé pšeničné mouky - a žiju!), rýže, kuskus, pár nachos, batáta, těstoviny, ovesné vločky, špaldová kaše, jáhlová kaše, müsli
- olej řepkový, olivový, máslo, ořechy

Co jsem cvičila?
Celistvý program jsem dokončila (viz tady zhodnocení měsíce s Jillian), a tak jedu v novém systému. Začaly letní taneční školy, jak jsem řekla. Pondělí, úterý, středa byly tedy večery ve znamení tance. A zbytek dle nálady a času.

- zumba
- salsa, bachata
- karibik
- běh
- chůze
- metabolický trénink (jo, zase s Jillian)
- pilates
- kolo (včera cestou k vodě a zpátky, ono to dá skoro půlhodinu jedním směrem)

Chyběla mi tam silovka, ještě jsem na ni nějak neměla náladu. Ale už se zase zařadí pěkně zpátky.
Jeden den bylo neplánované volno. Takhle, já už nějak volno neplánuju dopředu, ale dávám mu volný průběh, když si tělo řekne. Přece jen už s tímhle tělem žiju hodně dlouho a občas ho i poslechnu (i když ne ve všem, bohužel). Řeklo si ve čtvrtek, že je unavené. Tak čtvrteční naplánovaný trénink nebyl. A místo toho jedu po zbytek dní.

Ono s těmi protancovanými večery občas bývám unavená, když jsou to tři dny za sebou a třeba i na víc než hodinu v kuse. Ale taková už ta léta mívám.

Příjem?
S tím souvisí i jedna věc - výše příjmu.
Čtvrteční (a částečně i páteční) únava to řekla jasně: asi není dobrý snižovat energii do diety. Denní výdej se mi pohybuje od 2600 do 3000 kcal. Jíst nějakých 1500, nebo i 1700 kcal pak není dlouhodobě udržitelné. (Dietářky si ty poslední dvě věty přečtou ještě jednou :-) ) Takže příjem navýšen na 2095 kcal - dala jsem Kalorickým tabulkám volnou ruku. Už po dvou dnech je to znát. Dneska ráno se snad i mně běželo dobře! (Ne, pořád ještě nejsem běžec, ale už se tomu tolik nevzpírám - a jo, mé milé Vorvaňky mě navedly na další "báječný nápad", takže už zase trénuju na závody.)

Co váš týden? Krabičkujete dopředu? Plánujete? Jedete podle pevně daného režimu i přes prázdniny? Nebo se prostě jen snažíte zůstávat aktivní a jíst s rozumem?

Krásný týden!