Jaro roku 2020 vstoupí do dějin jako to DIVNÉ.
Jako doba, kdy jsme seděli doma, brouzdali po internetu, jedli, jedli "divně" a postupně taky objevovali, že se dá chodit ven do přírody a na procházky. Jaro, kdy jsme se možná zastavili, možná něco přehodnotili, možná propadli víc stresu a určitě žili jinak.
Blíží se mi padesátka. Slíbila jsem sama sobě, že zkusím do toho "velkého dne" vylézt na pódium fitness soutěže. Začala jsem na tom pracovat. A přitom jsem pořád žila dál jako dosud. Řešila pořád dokola stejné věci. Nechávala se pořád dokola semlít věcmi a lidmi, nad kterými nemám žádnou kontrolu - nebo si to namlouvám. Tu kontrolu totiž máme vždycky. Náš život je doopravdy v našich rukou, ne v rukou našeho šéfa, životních partnerů, ani dětí nebo rodičů. Je na nás, co těm druhým dovolíme a kam až je necháme zajít. Je na nás, jaké chování od nich budeme snášet. Je na nás, kde všude budeme držet pusu a krok a kde už si dupneme nebo se zvedneme a půjdeme o dům dál.
Původně jsem dneska plánovala psát o tom, jak jsem v koronténě jedla a cvičila a co jsem dělala, aby mi nehráblo. Ale nechám to dneska takhle. Ono totiž k tomu "zdravému životnímu stylu" patří také to, že musíme být psychicky v pohodě a dělat věci, které nám neškodí. A když víme, že si škodíme, měli bychom s tím něco udělat. Stejně jako ve chvíli, kdy nám škodí dortíky a sedění na gauči, s tím něco uděláme. A jako něco uděláme se způsobem, jakým jíme a cvičíme, když chceme do padesáti vylézt před lidi na pódium.
Ujasněme si, co v životě chceme. Ve VŠECH oblastech. Ujasněme si, co nám v životě škodí a brání dosáhnout toho, co chceme. Ujasněme si, že třeba na to svoje vlastní pomyslné pódium nedojdeme, pokud budeme vytrvale odbíhat k řešení všech dalších problémů, které se nám v životě objevují, protože jsme v pasti pracovní, osobní, své pohodlnosti nebo své mlsnosti. Teprve když si přiznáme, co nám neprospívá a nepřispívá k dosažení našeho snu a cíle, můžeme s tím něco dělat.
Jaro roku 2020 bylo divné. Ale nedovolme sami sobě prožít "divně" celý život.
Určitě musím uznat, že jaro tohoto roku bylo opravdu divné. Nejen proto, co se dělo ve světě, ale i proto, co se nám dělo doma. Rozbila se nám trouba a dokonce i osobní váha . Tu vahá bych ani tolik nepotřebovala, ale já narazila na nějakěj článek o testování osobních vah a tak jsem si řekla, že když už se mi ta moje rozbila, tak si pořídím tedy novou a pořádnou :-)
OdpovědětVymazat