Nechala jsem se vyprovokovat k týdennímu pokusu, kdy jsem na halíře počítala, kolik projím. Co z toho vyšlo? Čtěte dál!
ZÁKLADNÍ PODMÍNKY POKUSU
Počítala se PLNÁ cena potravin a surovin z jednoho portálu, kde nakupuju jídlo. Beze slev, akcí a podobně.
Nezapočítávala se cena energie, vody z kohoutku, mého času a práce, dokonce ani opotřebení prkének a nožů a hrnců a talířů :-) (Věřte nebo ne, i takové dotazy v průběhu zveřejňování pokusu zazněly.)
JÍDELNÍČEK
Jídelníček jsem nijak speciálně neupravovala, aby byl extra drahý, nebo naopak extra levný. Dá se to. Dá se navařit superlevně. Dá se navařit superdraze. A proto propočítání jediného dne obvykle vůbec o ničem nevypovídá.
Náš pokus trval 6 dní v kuse, za sebou.
ENERGETICKÝ PŘÍJEM
Můj příjem je nastaven na aktivní, sportující osobu, která jde za určitým sportovním cílem. Většina populace mívá o něco nižší dávku bílkovin a určitě je nepotřebuje doplňovat ještě proteinem navíc (po 30,- Kč).
Já jela na cca 2000 kcal/den, s dávkou 145 g bílkoviny.
Příjem všech základních složek jsem udržela všechny dny v zadaném rozsahu.
PENÍZE
Celkově mě jídlo vyšlo na 1125,- Kč za 6 dní. Komplet se vším všudy, žádné pití navíc, žádné cigarety, žádný další mls. V průměru tedy na 187,50 Kč na den.
Dražší bylo sníst "studené hlavní jídlo" - salát se šunkou, mozzarellou, hotový tuňákovo-fazolový salát - než uvařit teplé jídlo. I tak mě ovšem pořád ten salát vyšel levněji než v restauraci (minimálně na polovinu, spíš ještě méně, pokud žijete ve větším městě - a o čerstvosti surovin nebudeme vůbec mluvit). Obecně, pokud si jídlo do práce nepřipravím do krabičky, vyjde mě oběd od 120,- korun výš. Když bych neměla ani svačinu, není problém se za den dostat na 200,-, a teprve k tomu přibude snídaně a večeře. Je jedno, že to zaplatím stravenkami, pořád je to částka, na kterou mě to jídlo přišlo! (a technicky, na její přibližnou polovinu ve skutečných penězích, které se mi za stravenku strhly).
A poznámka: rodina nesní násobně tolik. Malé dítě toho zkonzumuje méně, naopak puberťák potřebuje víc "plnidla", takže se to nedá jednoduše vynásobit.
KDE SE DÁ UŠETŘIT
Musí to být tak vysoká částka? Ne.
Ušetříte nákupy v různých obchodech. Snad v každém se dnes objevují různé akce a slevy. A většina z nás má možnost nakupovat na více místech, pokud chce.
Ušetříte nákupem levnějších surovin. Měla jsem tento týden například jemné vločky Emco, ty ovšem jsou o dost dražší než obyčejné vločky beze jména. Jsem zvyklá na dobré kafe, ale kdo není "kávový snob", koupí si obyčejnou značku, která vyjde levněji. Měla jsem drůbeží prsa, celé kuře (i bez akce) vyjde zase levněji než už porcované maso. Tuňák se dá koupit i levnější. Stejně tak sýry. Nebo se dají nahradit za levnější variantu. U vajec jsem počítala v podstatě nejvyšší současnou cenu za kus. Tvarohy také existují i těch "obchodních značek", které vyjdou levněji. Jogurt se dá koupit obyčejný, ve velkém balení. No, myslím, že je to jasné.
Já brala v potaz tento jeden portál a plnou cenu, právě aby to nebylo zkreslené.
CO SI ODNÉST?
Většinou nevíme, kolik přesně za den projíme. Odhadujeme - a někdy se na konci měsíce divíme, kde ty peníze jsou. Spousta lidí zapomíná započítávat i věci navíc: vodu v plastu, alkohol, kafe s kamarádkou, sušenku, zmrzlinu na ulici. Cigarety. Nezapočítáme oběd v práci, který se nám strhává třeba rovnou. Nebo stravenku. Za kterou se najíme. Nebo za ni nakoupíme.
Někdy máme pocit, že musíme nakupovat to nejlevnější bez ohledu na kvalitu (a teď se nebudu bavit o lidech, kteří opravdu musejí obracet každou korunu, protože jsou skutečně v nouzi). Ale potom si neuvědomíme, kolik toho nakoupíme a kde se dojíme tu sušenkou, tu umělým koláčem, tu dobereme energii slazeným pitím, které jsme taky koupili a nějak nezapočítali. A nepočítáme potom ani s cenou léků, sníženým příjmem při nemocenské atd. Nepočítáme dost často se zelenými "žabinci" a pilulkami na to či ono, které si pořizujeme s pocitem, kolik toho děláme pro svoje zdraví. (Já za celý týden mimochodem užívala jenom lék na předpis, za který nedoplácím, protože ho životně potřebuju.)
Dá se jíst zdravě a přitom ne draze. K tomu slouží ty tipy o odstavec výš. Dá se jíst draze a špatně. A dá se jíst levně a špatně. Je to o prioritách, o naší ochotě uvařit si, jídlo připravit předem, započítat do něj opravdu všechny náklady. (A zase, nemluvím teď o lidech, kteří opravdu nemají na vybranou - ale ruku na srdce, to většina fakt není.)
Projím hodně? Ano. Tenhle jídelníček není sestavený s cíleným šetřením. Nákupy nejsou sháněné na různých místech v akcích (zase, je to o prioritách - pro mě byl teď důležitější čas a jednoduchost doručení. Stejně jako je pro mě teď prioritou vyšší dávka kvalitních bílkovin a dodání ještě bílkovinných náhrad po tréninku, protože mám určitý cíl, který je prioritou.). Ale když pomineme extrémy a extrémně drahé potraviny, tak je to v podstatě na horní hranici toho, co je u běžného nastavení možné.
Pokud si troufnete podívat se do vlastní peněženky, zkuste si to pár dní za sebou, ten jeden opravdu nestačí. A zapište doopravdy všechno, včetně pití navíc, cigaret, čehokoli, co jste snědli, vypili nebo inhalovali. Včetně hodnoty té případné stravenky. Budu zvědavá, co vás překvapí!
