
Ale pak do toho najednou vstoupí "zatracenej lidskej faktor".
Víte, že jsem mladá už dlouho. A že si vymýšlím jednu exotickou potíž za druhou. A když se to sejde, plácám se v tom. Stejně jako se plácá kdokoli jiný.
Teorie je zmáklá, jen se občas nechce hlavě. A když se chce i hlavě, řekne tělo, že si vymyslí zas něco nového.
A tak jsem se jednoho dne probudila a zjistila, že stárnu, že mi dočasné omezení zátěže na tepovku 130 bouchnutí za minutu poněkud ztěžuje některé typy tréninku a že se k tomu tréninku nějak ani nemůžu dokopat, protože jsem v jednom kuse šíleně unavená.
Co teď?
Je třeba ty mantinely nějak rozevřít a stočit je jiným směrem. Přemýšlím, jaký to bude. Ne, toho svého snu se vzdávat nechci. Jen k němu musím jít klikatější cestou.
A mezitím na ní objevit, čím může být zajímavá pro vás.
O čem byste chtěli číst?
Co by vás zajímalo?
- Menopauza a životní styl?
- Jídlo a cvičení při zdravotním omezení?
- Klasické obecné hubnutí a zdravý životní styl jako dosud?
- Měsíc vždycky s nějakým cvičebním/jídelním programem podle nějaké osobnosti (a její knihy)?
- Moje osobní cesta (takže zpátky ty moje jídelníčky a cvičebníčky)?
Dejte vědět, co by zajímalo právě vás!