CHUDÁ ZELENINA?
Mno. Ano, jistě, že dnes mají snad VŠECHNY plodiny méně výživných látek, než mívávaly. O tom se nikdo nepře. Využívání půdy na maximum přináší svou daň. Půda je chudší, neobsahuje tolik minerálů co dřív, a tak ani plodiny, které vydává, si toho z ní nemůžou vzít tolik, kolik si brávaly v minulosti. To ostatně krásně dokázala i studie, která se v této souvislosti cituje asi nejvíc: dr. Donalda Davise z Texaské univerzity, která byla zveřejněna už v roce 2004 v žurnálu Journal of American College of Nutrition, ale ke stejným zjištěním došla například i studie Kushi Institutu a mnohé další. Pěstujeme hodně, pěstujeme rychle, často urychlujeme, geneticky upravujeme, a tím pádem dneska plodiny nestačí ani často nemůžou získat to, co v sobě mívaly z "nevyždímané" půdy při pomalém pěstování před padesáti lety.
Ale znamená to snad, že je přestaneme jíst vůbec, protože "to vlastně stejně už ani nemá cenu"? E?
Asi by si občas měl někdo zopakovat nejzákladnější poučky o fyziologii, trávení a ještě pár dalších maličkostech. Nebudu tady dělat přednášku, to dělávám jinde :-) Ale neodpustím si vybídnout ke zdravému rozumu.
NEMOCNOST
Anebo taky jinak. Česká republika je na nejpřednějších místech v mnoha civilizačních onemocněních, kromě jiného taky v rakovině tlustého střeva a konečníku. Ne, když budeme chroupat listí a mrkev, neznamená to, že se najednou všichni zázračně uzdraví a nebude hrozit žádná rakovina, žádná srdeční onemocnění, žádná cukrovka... Ale když budeme chroupat dostatek různého listí, mrkve, ovoce a všelijakých dalších plodin (s těmi tak "katastroficky nízkými" hladinami výživných látek, že jo), přece jen uděláme krok směrem k lepší šanci na přežití. Jak ukázal už dávný výzkum Armstronga a Dolla, existuje určitá souvislost mezi výskytem kolorektálního karcinomu (tedy rakoviny tlustého střeva a konečníku) a nadměrným příjmem masa a tuku a zároveň nízkým příjmem rostlinné stravy.
VITAMINY, MINERÁLY, VLÁKNINA
Nejde jen o ty výživné látky (a jejich množství). Upřímně, je jich tam méně, než bývalo dříve. Ale to neznamená, že do sebe máme cpát odteď už jenom umělé vitaminy a minerály a zapomenout na to, co je ve stravě. Při vyváženém jídelníčku, který obsahuje "živých" plodin dostatek, se to pořád ještě docela slušně nasbírá. A tělo si s tím, mimochodem, umí poradit trošku líp než s látkami, které dostane z pilulek.
Další důležitou složkou je taky vláknina. Jasně, ve stravě jsou i bohatší zdroje vlákniny než ten list salátu (například celozrnné výrobky vám jí dodají fakt mnohem víc - proto se taky dietářky tak často diví, že mají málo vlákniny, když přece jedí ty saláty a vynechaly pečivo!). Ale pořád je tam té vlákniny dost a dost. A právě ta pomáhá v boji proti výše zmíněným nemocem. Snižuje hladinu cholesterolu. Pomáhá kontrolovat hladinu cukru v krvi. Jo, zrychluje průchod potravy trávicím traktem (takže netrpíme zácpou), čímž pomáhá částečně chránit před tou zmíněnou rakovinou tlustého střeva. PSYCHOLOGICKÝ ÚČINEK
U dietářek má zelenina ještě další prospěšný účinek. Snad každý má v hlavě zafixováno, že zelenina = hubnutí. A ono to do značné míry tak i funguje, protože zelenina má nízkou energetickou hodnotu i ve velkém množství - sníte velký salát, zaplníte si žaludek, ale přijali jste jen poměrně málo energie. A víme, že nižší příjem + vyšší výdej = hubnutí (pokud to není dovedeno to nadměrného deficitu, ale to je zase na jiný článek).
U mnoha žen, ale i mužů proto dávka zeleniny splní i tento účel. Když se snaží hubnout a jedí dostatek zeleniny, žaludek se zaplní, takže na energetičtější potraviny v něm zůstane docela obyčejně míň místa.
Ale navíc, ta zelenina (a také ovoce, protože o něm tohle všechno platí taky) dodala tělu ještě něco! Nejenže zaplnila, přinesla i minerály a vitaminy (i když třeba míň než před sto lety), vodu, vlákninu. A tím prospěla zdraví těla, které ji snědlo! Jo a ještě na tom talíři vypadá určitě líp než jen kus masa s bramborem, nemyslíte? :-)
A teď mě omluvte, loučím se s vámi a jdu si oloupat mrkev a dýni na polívku.
Žádné komentáře:
Okomentovat