MIXUJEME POČESKU

Smoothie počesku? Ale jo! Jde to. Podle sezony, ze základních surovin, které nakoupíte kdekoli v obchodě. Asi mě to nalomilo :-)

Jak někteří víte, pracuju v nakladatelství. A tam vydáváme nejrůznější knihy. Například i knížku receptů na smoothie od jedné moc šikovné mladé holky jménem Kateřina Kuranova.

Já nejsem zrovna zapřísáhlý smoothie vyznavač. Ovoce a zeleninu raději sním v kuse než rozňahňanou :-) A taky mě dvakrát nebaví čistit všechny ty přístroje. Ostatně, já si radši i mrkev na mrkvový dort nastrouhám na struhadle, než bych vytahovala robot, kde by to bylo za minutu! (No dobře, možná požádám muže, aby ji nastrouhal sám.)

Ale uznávám, že dnešní doba je holt dobou smoothie. A že smoothie je pořád lepší způsob, jak do sebe vitaminy vůbec dostat, když si je nesním.
Ale vždycky jsem měla problém se všemi těmi smoothie návody a kuchařkami v tom, že vrazit do toho jednu papáju a dvě granátová jablka znamená, že mám rázem skleničku čehosi za dvě stovky. A hlavně, kupujte v Čechách kvalitní papáju! Jo, takhle kvalitní kapustu, to by šlo - ale upřímně, že bych kapustu milovala natolik, abych ji musela ještě i pít...

Když jsme tedy začali připravovat knihu o smoothie, byla jsem trošku skeptická a ještě to drze přiznávám. Ale jo, musím přiznat omyl. Výsledná knížka mě totiž přesvědčila!
Recepty jsou jednoduché a především ze surovin, které tady normálně nakoupíte a nezruinuje vás to. Té kapusty tam taky moc není. A co jsem zatím vyzkoušela, bylo rozhodně pitelné. Dokonce Kateřina umíchala jedno rychlé a jednoduché smoothie i přímo na křtu - a došlo k historické události! My jsme totiž její knížku rovnou tím smoothiem i pokřtili. Rozhodně česká premiéra, dost pravděpodobně i evropská. Za světovou neručím, ale sama jsem na jiném křtu smoothiem zatím teda nebyla ;-)

Takže jo, párkrát asi ten mixér vytáhnu a pak se s ním budu umývat. Ono mě totiž láká ještě pár dalších receptů, hlavně z podzimní sekce - ať jsme hezky styloví. (Recepty jsou tady rozdělené na roční doby, plus bonus k tomu v podobě pár exotičtějších, komu by ten kokos a podobně chyběl.)
Rozhodně výsledek nenafotím tak hezky jako v knížce. Ale na facebookové stránce Alexandra Afrais Fraisová https://www.facebook.com/Alexandra-Afrais-Fraisov%C3%A1-1014253411942405/ vám je ukážu. Hashtag: české smoothie!

KOLIK MÁM JÍST BÍLKOVIN?

Kolik je podle vás zapotřebí bílkovin? Četli jste někde, že ta a ta bikina má 2,5-3 g na kilo, a tak je to podle vás teď definitivní pravda? 

Ano, při redukci se množství bílkovin lehce navyšuje na úkor sacharidů, ale dnešní hubnoucí komunita, především ta internetová, občas zachází do nesmyslných, a někdy i škodlivých, extrémů. Lidské tělo funguje pořád stejně, módní vlny na tom nic nemění. Tak se pojďme podívat, kolik těch bílkovin teda vlastně potřebujeme.

Kolik bílkoviny potřebuju?
Najdete různé údaje. Ale pamatujte, že lidský organismus dokáže najednou naplno využít jen kolem 25 g, maximálně a výjimečně do 30 g bílkoviny v jednom pokrmu, se zbytkem naloží jako se vším, co je navíc - ukládá to nakonec až  ve formě tuků. Tak si to spočítejte.
Za mě tedy u zdravého jedince
* pro běžný provoz: 0,8 - 1 g na 1 kg hmotnosti
* na hubnutí: 1,2 - 1,5 g na 1 kg hmotnosti
* při vrcholovém a silovém sportu: do 2 kg na 1 kg hmotnosti
* při estetickém sportu: to už je na uvážení, ale cokoli nad 2,5 g na 1 kg je z fyziologického hlediska přehnané a až nebezpečné.

Ukládá ve formě tuků? No ano, VŠECHNO, co je navíc a nespotřebuje se na stavbu těla a dodávku okamžité energie, se po rozložení uloží jako zásoba energie. A zásoba energie je právě ten tuk, který na sobě nosíme. Bílkoviny rozložené na aminokyseliny opravdu nestojí ve frontě, kde by čekaly, až se spotřebují jejich kolegyně, které tělo dokáže využít v jednu chvíli. Ony si z té fronty jdou sednout na lavičku = uložit se do energetických zásob.

Takže ano, bílkoviny potřebujeme a potřebujeme jich relativně dost. Ale nezacházejme do extrémů. Ono si to tělo moc dobře pamatuje a vypořádá se s tím po svém. Tvrzení, jak velké množství bílkovin poškozuje ledviny, není zase absolutní pravda. Ale větší množství živočišných bílkovin a obecně výrazný nadbytek bílkovin přijímaný dlouhodobě (a ano, cokoli nad 2 g na 1 kg tělesné hmotnosti JE z dlouhodobého hlediska pro organismus zátěží) není zrovna ideální. To, že bílkoviny pomáhají při redukci (protože sníte míň sacharidů a protože bílkoviny při tom rozkládání na prvočinitele spalují nepatrně víc energie než jiné makroživiny), neznamená, že čím víc jich sníme, tím to bude ještě lepší. Zkrátka a dobře, u bílkovin, stejně jako u všeho ostatního, platí jedno: všeho s mírou!

ŠPAGETY S DÝNÍ, ANEB KOUZLO PODZIMU

Podzim mi nevadí - dobrá, odmyslíme-li si frankfurtský knižní veletrh, nejhustší koncentraci křtů a autogramiád a práci 26 hodin denně :-) Ale jinak mám ráda, když se všechno zbarví, zasvítí na to slunko, není už takové vedro a můžete se rozhodnout, jestli si dáte ještě studenou vodu, nebo už teplý čaj. A taky je na podzim k dostání spousta mého oblíbeného ovoce a zeleniny.

Venku už to sice dneska vypadá spíš na zimu, ale dýně zůstávají. A takhle byla včera. Špagety s pečenou dýní.

V troubě upečete nakrájenou dýni s pokrájenou slaninou a pár stroužky česneku, vše posolit a zasypat lehce tymiánem. Uvaříte špagety. Upečený česnek rozetřete a smícháte s dýní a slaninou, směs přidáte ke špagetám, zasypete čerstvě strouhaným parmazánem a pak už jen funíte, jak je to syté, ale hrozně dobré, tak ten talíř nedokážete odstrčit.

Dobrou podzimní chuť! :-)

Najděte si svoje PROČ

Jste připravení na změnu? Jste připravení být na sebe hodní? Jste připravení nesoustředit se na kila na váze, ale žít zdravě a chovat se ke svému tělu hezky? Tak jste tady správně!

Jak už jste mnozí poznali na vlastní tělo, hubnutí a dobrá kondice se neřídí jenom tím, že chvíli dodržujeme rozložení živin a pak se vrátíme k tomu, co jsme dělali dřív. To může vést jedinému: za chvíli jste zpátky na startovní čáře, ne-li ještě o kus před ní.
Když chceme být fit, štíhlí, v kondici, zdraví a v pohodě, je třeba dobře a vyrovnaně jíst (a taky dostatečně!), přiměřeně se hýbat a najít si důvod, proč to celé děláme. Ale ono je třeba ještě něco navíc, má-li ten nový dobrý pocit, dostatek energie, dobré zdraví nebo hezká postava vydržet.

Ptám se tedy znovu: Jste připravení?
Upřímně si na tu otázku odpovězte. Vezměte si blok, notes, blog, cokoli vám vyhovuje, a zamyslete se. Napište si dopodrobna, co vás vede k tomu, že se snažíte být víc fit nebo štíhlejší. A ne, nemělo by tam stát jenom "chci být zdravější". Mělo by tam být něco jako "chci mít krevní tlak v takové a takové hodnotě/chci odložit ty a ty prášky/chci ujít pochod Praha-Prčice/chci se dlaněmi dotknout země/chci obléknout svatební šaty takové a makové velikosti..."

Máte to? Tak pozor, ještě nekončíme! Teď si k tomu CO přiřaďte ještě PROČ. Proč chci krevní tlak na takové a takové hodnotě? (Protože mám špatnou chlopeň, v práci hodně stresu a v rodině genetickou zátěž kardiovaskulárního onemocnění.) Proč chci nosit takovou a makovou velikost? Proč chci ujít Prčice? Proč se chci dotknout dlaněmi země? Jasně, dotknout se země se třeba může zdát jako nesmyslný cíl, ale když jsem ohebná, jsem méně ohrožená zraněním, protože třeba vyberu v zimě uklouznutí na náledí nebo se natáhnu do horní police pro něco, co mi nespadne na hlavu. Rozeberte si zkrátka svoje CO a PROČ na ty nejmenší maličkosti. Na to nejkonkrétnější, co vás napadne.

Pokud je tím naším PROČ jen to, že chceme vypadat dobře v plavkách na dovolené nebo se vejít do starší sukně, poslouží to jako motivace k tomu, abychom chvíli dodržovali určitá pravidla, ale obvykle to nevede k trvalé změně chování. Možná jste sami poznali, co se stalo, když jste si jako hlavní cíl dali zhubnout na určitou hmotnost. Co bylo pak? Chvíli jste se opájeli úspěchem, že? A pak se pomaličku vloudilo to známé "však se z toho nestřílí a co bychom z toho života měli a nebudu se přece omezovat pořád a zhubla jsem jednou, zhubnu znova...". A najednou tu bylo jojo. A vysoký tlak zpátky.

Jestliže však máme svoje PROČ podpořené konkrétními a co nejpodrobnějšími důvody, které si uvědomujeme, udrží nás na cestě nejen ke zhubnutí, ale ke zdravému žití. A to by měl být náš cíl, ne? Ano, chceme mít hezkou postavu, ale chceme taky, aby to hezké tělo fungovalo, jak má. Aby bylo zdravé. Aby nám dobře sloužilo dlouhá léta. A abychom v těch plavkách vypadali dobře i příští sezonu :-)
Odpovězte tedy sami sobě, jaké je to vaše hlavní a nejskrytější proč. A dobře si to pamatujte! 

Dnes se v Praze konal už 20. Den zdraví se STOBem. Co s ním mám společného já? Docela dost.

Jako celoživotní sportovkyně, tanečnice a hubeňourka jsem po dlouholeté nemoci a "opravě" organismu a taky po velkém úrazu začala před pár lety najednou přibírat. A na to jsem teda rozhodně zvyklá nebyla. Ale tělo se nějak nechtělo vrátit do původní podoby. Až jsem po čase znejistěla a začala bloumat internetem. A tak jsem narazila na STOB. Zaregistrovala se, stala se uživatelem, něco zhubla a našla nové přátele. Díky svým zkušenostem a vzdělání jsem mohla být i docela aktivní, zapojovat se do diskusí, psát blogy...
... až jsem po čase dostala nabídku absolvovat lektorský kurz zaměřený na kognitivině behaviorální psychologii, kterou ve STOBu používáme. To znamená, že nenabízíme jenom klasický program na hubnutí, ale k němu i něco navíc - učíme lidi to, jak se mají naučit sami jíst, chovat a hýbat trošičku jinak. Nejde přece o to, aby jednou zhubli a za chvíli zase měli všechna kila zpátky - protože se jednoduše nenaučili jíst jinak, spát, odpočívat, pravidelně chodit, cvičit v rámci svých možností, vybírat si správné potraviny, správně si je poskládat na talíř, určit si jejich správné množství a tak dál a dál.
Po nějaké době, kdy jsem působila jako lektor, který komunikuje s uživateli především přes stránku STOBklubu (a se svými individuálními klienty), jsem dostala nabídku stát se i reprezentatem Česka u Evropské asociace obezitologických společností v Radě pacientů. Začala jsem tedy spolupracovat se zástupci jiných zemí v Evropě, představovala, co děláme u nás, jinde ve světě, začala psát články a dávat rozhovory do různých evropských materiálů a přinášet poslední novinky z konferencí zase sem.
Letos se nám povedlo dokonce založit nevýdělečný spolek Stobklub, který má za cíl stát se takovou českou platformou Rady pacientů. Jsme zatím v plenkách, ale plánů a cílů máme hodně. A určitě vám o nich popovídám někdy i tady na blogu!

Ale teď už jdu po náročných posledních týdneh aspoň chvíli odpočívat. Krásný týden všem!

JAK PŘIDAT KROKY?

Všude čtete a slyšíte, jak je třeba chodit 10 000 kroků na den a že bez toho se nedá snad ani existovat. Ale jak se k té desítce došplhat? Je to hračka, nebo to chce trochu přemýšlení? Pojďme se na to podívat.

Jak někteří víte, snažím se být v klubu 10 000 a plnit si denní počet kroků. Ale každý, kdo to kdy zkoušel bez náročného psa v domácnosti a bez velkých polností, které denně obchází, zjistí, že ona ta desítka není jenom tak. Za běžného provozu ji nedosáhnete.

Měřila jsem celý uplynulý týden poctivě. Byl to týden rekonvalescence, tedy bez tréninků. A týden, kdy jsem pracovala u stolu. Neměla žádné větší pochůzky. Nákupy brala cestou. Výsledek? Byla jsem ráda za 4000 kroků! Týdenní průměr mi pomohl napravit jen sobotní dlouhý výlet. Pravda, byl delší, než se původně plánovalo, a po těch 20 kilometrech jsem byla ráda doma ;-) Ale zas proč nevyužít krásného babího léta!

Ale co dělat, když zrovna výlet v plánu nemáme?
Pokud vezmu běžný den v kanceláři, kde valnou část pracovní doby prosedíme, dostaneme se stěží na 3 kilometry za den. A to jen tehdy, když chodíme po schodech a jdeme třeba ještě cestou domů nakoupit. Jestliže to nemáte na dopravu dál než třeba v hlavním městě, musíte čísla na krokoměru nahonit jinak.
Ale jak?

* Sportujte. A při sportu měřte. Za hodinku tenisu nebo HEATu se toho nabere docela dost.
* Cíleně ignorujte výtahy. A choďte i po jezdících schodech.
* I bez psa můžete jít přece po večeři na procházku. A ještě si u toho popovídat s manželem, partnerkou, sousedkou nebo vlastním dítětem, pokud je zrovna ochotné se s vámi ukazovat na veřejnosti :-)
* Když už se opravdu nedonutíte nikam vyrazit a vpodvečer zjistíte, že vám do mety, kterou jste si stanovili, ještě dost chybí, vyzkoušejte třeba YouTube a programy chůze na doma. Taková Leslie Sansone a její chodící programy je zvládnutelná i s minimální kondičkou a je výborná třeba při rekonvalescenci nebo pro začátečníky, kteří mají důvod, proč nemůžou chodit venku.
* Nesnažte se zrychlit z nuly na stovku rovnou - nesnažte se rovnou z gauče nastavit každodenních 10 000. Začněte postupně:
- prvních pár dní si měřte, kolik ujdete za běžného dne
- pokuste se dostat na 5000 kroků za den
- za dalších několik dní přidejte na 7000 na den
- a po tisícovce přidávejte vždycky po pár dnech, až uvidíte kýžených 10 000 kroků za den.

Další praktické tipy najdete i ve starším blogu: http://alexandraafraisfraisova.blogspot.cz/2016/08/nejzdravejsi-pohyb.html

A nějaké kroky ještě zkuste nachytat i na výletech a procházkách, dokud je venku krásně a všechno hraje barvami! Krásné babí léto přeju!

MOR A OUBYTĚ

Krásně jste si naplánovali cvičení i jídelníček, jste natěšení, jak se do toho zase obujete, a ráno se probudíte s pocitem, že se po vás v noci přehnalo stádo koní? Je tady moribundus! Co teď?

Je normální, že někdy sedne bacil na každého. Stává se to vrcholovým sportovcům, stává se to sousedce, stane se to i vám. Co v takové chvíli? Tedy samozřejmě krom toho, že nakoupíte zásobu kapesníků a čajů... :-)
* Pokud se držíte určitého nastaveného příjmu, ve kterém se počítá i s pohybovou aktivitou,  jídlo si neubírejte, pokud ho dokážete sníst. Tělo při nemoci potřebuje nesnižovat příjem, protože si žádá energii na obnovu a léčení. Ano, i teplůtka znamená vyšší energetický výdej!
* Hodně pijte. Každé nachlazení, ale i závažnější problém jako angina nebo chřipka si žádají hodně tekutin. Jednak kvůli případné teplotě, ale obecně - když bychom to dost zjednodušili - prostě proto, "aby se to všechno vyplavilo".
* Jezte lehce. Zaměřte se co nejvíc na čisté potraviny, zeleninu, ovoce, polévky, bílé maso. Nesnižujte příjem, ale skládejte ho z lehčích a rychleji stravitelných potravin.
* Necvičte. Ano, to je to oblíbené ptaní: mám anginu, kdy můžu cvičit? Obecně, pokud se bavíme o nachlazení, rýmičce a čemkoli, co se drží nahoru od krku (a je to bez teplot!!!), lehce cvičit klidně můžete, jestliže nemáte další zdravotní omezení (co takový šelest na srdci nebo cokoli podobného z toho, jak jste ty anginy přecházeli?). Pokud nemoc sestoupila na krk a níž (takže už i kašlíček), necvičte. Pokud máte teplotu, necvičte. Pokud máte jakýkoli i zdánlivě banální problém se srdcem (který ani nepotřebuje léky), necvičte! Pokud se bavíme o problémech v břiše, necvičte. Pokud jste zranění, necvičte oblast, která je zraněná. Je to jasné? Těch pár dnů - i kdyby se to protáhlo na dva otravné týdny - to vydržíte.
* Co po nemoci? Začínejte pomalu. Pamatujete, jak se na základce vždycky psalo, že máte mít ještě týden bez tělocviku? Má to svůj smysl. Tělo se musí dát do pořádku, i když se už třeba cítíte dobře. Zaměřte se na procházky, lehké protahování, rehabilitační cvičení (však jste z toho polehávání určitě rozlámaní!) a nabírejte postupně. Než se nadějete, budete zase v plném provozu.

ZVLČÍTE NA DOVOLENÉ?

Myslíte, že dovolená je pohroma jakékoli snahy hubnout a žít zdravě? Že pobyt u moře nebo jiný odpočinkový druh dovolené znamená zkázu všeho snažení? Tak to zkuste příště jinak!

Odmlčela jsem se, protože jsem si tu dovolenou dopřála taky. A jelikož jsem letos byla opravdu hodně unavená, padla volba při hledání last minute na něco odpočinkovějšího. Moře, klid, veškeré služby, relax, žádné starosti. Jo, i jídlo bylo zajištěné. A pití taky :-)
Ale kromě lehátka na pláži jsem chodila i do vody a plavala nebo se aspoň mordovala s většími vlnami, když dorazily - a takové půlhodinové poskakování proti vlnám taky nějakou energii spálí. V podvečer jsme vyrazili na minigolf, který možná není energeticky náročný, ale rozhodně u něj nesedíte na lavičce (když se nezastavíte uprostřed hřiště). Čekaly na nás pingpongové stoly, a ač má hra připomíná spíš snahu odrovnat soupeře vlastní neschopností a náhodnými trefami, naběháme se ve výsledku oba. Ráno zas bylo na pořadu dne velmi spoře vybavené fitko. Ale i v parodii na posilovnu máte aspoň jednoručky (tady jenom jedny) nebo velkou činku - a s velkou činkou plnohodnotný trénink rozhodně uděláte. Sem tam nějaký výlet, sem tam cesta na vzdálenou pláž, a výsledkem bývalo 12-14 kilometrů za den.

Co těmi osobními poznámkami chci říct? Že to jde. Jde to i na flákací dovolené. Nepřibrala jsem. Hýbala jsem se každý den. Vybírala si zeleninu, bílkoviny a brambory nebo rýži jako přílohu. A klidně jsem si dopřála kousíček dezertu o velikosti 2 x 1 cm. A večer "dezinfekční" skleničku. Dovolená totiž není žádná pohroma. Je to příjemná součást roku. A to, že zrovna nejsem doma, neznamená, že sním všechno, co uvidím, a že celý den strávím na lehátku, kde se budu otáčet v pravidelných čtvrthodinových intervalech, abych se opekla ze všech stran. Tak se jí nebojte.
Neřešte, že pár dnů nebudete cvičit podle plánu.
Nehroťte, že nebudete mít svůj příjem proteiňáku (který ve většině případů ani nepotřebujete).
Neděste se, že vás čeká sklenka vína nebo něčeho ostřejšího, když je to pár dní v roce.
Nezapomínejte, že se můžete hýbat celý den.
Nevyčítejte si, když si dáte dortíček na dvě sousta.
Buďte aktivní.
A vybírejte si v jídle s rozumem.
A hlavně si to užijte!

JEDNOU PROVŽDY, NEHOŘÍ, PÉŤO, NEHOŘÍ!

Některé otázky se opakují v různých fórech s železnou pravidelností a opakovat se budou, co budou tato fóra existovat. Tak si na ně dneska stručně, jasně posviťme.

Je lepek špatný pro všechny?
Ne. Jen pro celiaky. Jinak není nutno ho ze stravy striktně vynechávat. Jezte pestře, střídejte typy obilovin, a všechno bude v pohodě. Absolutním vynecháním na delší dobu můžete jen v krajním případě docílit toho, že po znovuzavedení lepku do stravy na něj začnete reagovat přecitlivěle. A ne, všechny publikace, které se na trhu vyskytují, nejsou vždycky vědecky podložené :-)

Mlíko je špatné?
Ne. Pokud netrpíte alergií na mléčnou bílkovinu nebo nesnášenlivostí mléčného cukru, žádné velké zlo to není. Dávejte přednost zakysaným mléčným výrobkům a tvrdým sýrům. Ale opravdu nemusíte mléko nahrazovat rostlinnými typy.

Cukr z ovoce škodí?
Ne. Pokud nejste těžký diabetik a nemusíte si přísně hlídat absolutně každý gram cukru, nemusíte se ovoce vůbec bát (a bát se nemusíte ani jako diabetik, pokud to tak vyhovuje vašemu tělu a váš lékař vám to schválí a vejde se vám to do počtů). Cukr z ovoce se neukládá rovnou jako cukr z koláčku. Doprovází ho vláknina a ta zařídí, že tělo ovoce a cukr z něj umí dobře zužitkovat.

Meloun je škodlivý při hubnutí?
Ne. Ano, je sladší. Ale je to hlavně voda. Nejíte ho celý rok po kilech. A neobsahuje toho cukru zase tolik (nějakých 7 g na 100 g plodu).

Je paleo skvělý způsob stravování pro každého?
Ne. Vylučuje určité makroživiny. A nic, co vylučuje jednu složku potravy, není dlouhodobě dobře. Tečka.

Je lowcarb na hubnutí nejlepší?
Ne. Ze stejného důvodu jako paleo. Ano, hubne se na něm. Ano, když zařadíte sacharidy zpátky, taky zpátky přiberete. A nejen to, co jste zhubli. I když vám ti, kdo zavádějí chvilku a na úroveň 120 g sacharidů na den, říkají, že to stačí jenom hlídat a že oni určitě nepřibrali a nikdy nepřiberou.

Potřebuju protein, když cvičím párkrát týdně?
Ne. Důvody jsme probírali v tomto blogu: http://alexandraafraisfraisova.blogspot.cz/2016/08/proteinove-koktejly-nutnost-nebo.html 

Budu obrovská, když budu cvičit s činkami?
Ne, rozhodně neplatí, že nemůžete ani chytit do ruky činku nad 1,5 kila, protože vám rostou svaly strašně rychle a byli byste jak Rambo. Než sval naroste, tak to docela dost dlouho trvá. Jestliže někdo získá z chytré váhy pocit, že za  měsíc nabral 2,5 kila čisté svalové hmoty, zapomíná na takovou drobnost: to není čistá hmota svalů, to je voda natažená do svalů. Přírůstek v řádu kil čisté svalové  hmoty je opravdu běh na dlouhou trať. U žen na hoooooooooodně dlouhou trať.

Nevadí cvičit Jill bez bot?
Vadí. Je to high impact cvičení. Poškozujete si klouby i páteř. A dřív nebo později se to projeví.

Co mám dělat, když mě při cvičení Jillian (nebo podobného programu) bolí kolena?
Cvičit technicky správně. V naprosté většině případů je na vině špatná technika. Pečlivě se dívejte a cvičte klidně pomaleji, ale dobře! A pozor na všechny ty měsíční výzvy s X množstvím dřepů každý den - pokud nejsou prováděné technicky dobře, spíš si ublížíte.

Kde seženu něco na klouby, aby to při cvičení nebolelo?
Trošku to souvisí s předchozími otázkami. Cvičte v botách, cvičte technicky správně, dbejte na správnou výživu, nepřetěžujte se nesmyslně, a nebudete muset ve 20, 25 letech řešit látky na klouby.

Můžu cvičit, když jsem nemocná?
Ne, ne, ne. Jednou provždy ne. Jakmile je to něco víc než rýma, tak ne. Jakmile je tam teplota, tak ne. Zeptejte se kteréhokoli doktora, proč ne. A nejlépe kardiologa!

Do kolika můžu jíst?
Do dvou hodin před spaním. Ne do pěti, ne do šesti večer, ne do tolika, do kolika sousedka. A při únavě, náročnějším cvičení nebo v době, kdy nehubnete, ale naopak třeba chcete nabírat hmotu, si můžete dát malou svačinku i hodinu před spaním.

Když mi vyšel takový a makový bazál, mám jíst tolik?
Ne, máte jíst víc. Víc, než si myslíte. Víc k bazálu v tomto článku:  http://alexandraafraisfraisova.blogspot.cz/2016/08/bazalni-metabolismus.html

BAZÁLNÍ METABOLISMUS

Nejezte pod bazál! Tabulky mi vypočítaly, že mám jíst míň než bazál. Když chci hubnout, musím jít pod ten bazál? A co je to vůbec sakra ten bazál???
Běžné dotazy z nejrůznějších fór, která se zabývají hubnutím, anebo možná ze všech fór, kde se sejde víc žen, protože pak se řeč vždycky stočí na hubnutí. :-)

Takže co je to ten záhadný bazál a co pro nás znamená?

Bazální metabolismus je energie, kterou tělo vydává na to, aby doslova a do písmene přežilo, aby mu tlouklo srdce, plíce dýchaly, krevní oběh pracoval, vylučovací soustava prováděla, co má, a tak dále. Je to ta energie, kterou spotřebujete, když budete nehybně ležet a jenom dýchat a vůbec nic nedělat. 

Vypočítat bazální metabolismus se dá podle několika vzorečků. Na internetu stačí zadat heslo "bazální metabolismus", a vypočte se to samo podle zadaných parametrů. 
Pak existují různé "chytré" váhy a přístroje (inbody je pořád vlastně jenom chytrá váha), které ho dopočítávají podle složení těla zjištěného měřením odporu. 
Nejpřesnější je nepřímá kalorimetrie, která se provádí na několika málo specializovaných pracovištích. 

Pro běžnou potřebu (ne tedy u vrcholového sportovce) bohatě stačí základní vzorečky, nebo přesněji chytré váhy. U těla běžného průměrného složení tam není tak velký rozdíl. U osvaleného sportovce, který nepotřebuje znát úplně přesně bazál do poslední kalorie, je lepší ta váha, protože dopočítává podle složení těla - u hodně svalnatého člověka s nízkým množstvím tuku vyjde ze vzorečku totéž co u někoho stejné hmotnosti, ale tučného a s minimem svalů.

Kde ho zjistím? Výpočtem na internetu, kam zadám svoje údaje. Změřením na chytré váze u někoho, u poradce, sousedky, v lékárně na inbody, ve fitku na podobném přístroji. Objednáním na nepřímou kalorimetrii - místa opět najdu po zadání dotazu na internet.

A CO S NÍM MÁM DĚLAT?
Nemám klesat pod něj.
Ano, v kontrolovaných lékařských studiích pacienti hubnou i pod hodnotou svého bazálního metabolismu. Ale zdůrazňuju slova "kontrolovaných" a "lékařských". 
Když snížíte příjem pod bazál na pár dnů, nic moc strašného se ještě neděje. Když to ovšem budete dělat pravidelně nebo dlouhodobě, ten bazální metabolismus si tím nabouráte a budete ho snižovat. Výsledek? Za nějaký čas začnete tloustnout i z okurky, protože tělo jste naučili vystačit k přežití s absolutním minimem. A věřte, že se to vrací zpátky docela dlouho a obtížně.

Když chci hubnout, vycházím z této hodnoty a k ní PŘIDÁVÁM:
* 10 % na trávení potravy
* určité procento na denní aktivity (různé stránky to zase vypočítají za vás), kde 10 % platí pro sedavé zaměstnání (kancelář)
* určité procento (nebo průměrné množství kcal) vydaných pravidelně denně sportem, pokud se denně cíleně hýbu
* určité procento (od 10 až klidně po 40 %) na stres, jestliže zažívám cokoli víc než pohodičku, klídek, plutí na obláčku
* a pokud nespím dost a pořádně, klidně přidám dalších 10 %.
Teprve z této částky potom odečítám v příjmu na hubnutí. A začnu tím, že odečtu maximálně 500 kcal nebo 2000 kJ.
Když si zadáte míň v domnění, že tak budete líp hubnout, moc dobrou službu si neuděláte, protože tělo najede na oblíbený modus strádání a ve výsledku hubnout nebude - nebo bude hubnout čistou svalovou hmotu, protože udržovat si svaly je luxus, jestliže strádám, a potřebuju spíš získávat zásobu energie na ještě horší časy, a tou zásobárnou je tuk.


VZOREČEK PRO VÝPOČET
BMR (ženy) = 655,0955 + (9,5634 × váha v kg) + (1,8496 × výška v cm) - (4,6756 × věk v letech)
BMR (muži) = 66,473 + (13,7516 × váha v kg) + (5,0033 × výška v cm) - (6,755 × věk v letech)