Než začneme plánovat podrobnosti, musíme si nejprve vybrat svůj hlavní cíl. Nemusí to být nic světoborného, pro někoho tím cílem může být dotknout se dlaněmi země, pro jiného zase zhubnout posledních 5 kosmetických kil. Určete si tedy to, co je pro vás pro příštích 12 týdnů tím nejdůležitějším. Jednu konkrétní věc. Věc, u které můžete změřit výsledek, až jí dosáhnete.
A teď si ten svůj sen, cíl, plán, přání přeměňte v jednu krátkou větu: Do toho a toho dne dosáhnu to a to.
Ale pozor, záludnost. Ten svůj cíl, to přání, ten sen, si potřebujete vymyslet tak, aby byl
* dosažitelný (vy máte šanci to dokázat)
* měřitelný (máte jasně daný výsledek, který můžete nějak změřit, porovnat, zhodnotit)
* specifický (je to konkrétní věc, takže ne ono "chci zhubnout a být fit", ale chci mít tolik a tolik procenta tuku nebo chci vyjít do 10. patra)
* rozumný (chtít za 12 týdnů zhubnout 25 kilo je nesmysl, jasně, dá se toho dosáhnout, ale rozhodně to není zdravé a rozumné, pokud se nebavíme o hubnutí z hodně vysoké hmotnosti)
* časově omezený, to znamená, že svého cíle zvládnete dosáhnout za určitý, předem daný čas (třeba těch našich 12 týdnů).
Příklad? Chci zhubnout 5 kilo. Je to specifické? Ano, mám jasně daných 5 kilo. Měřitelné? Samozřejmě, změřím to porovnáním hmotnosti na váze. Dosažitelné? Ano, zvládnutelné to určitě je, v historii najdeme dostatek důkazů :-) Rozumné? Jistě, není to nijak přehnané a při mé výchozí hmotnosti mě to nijak nepoškodí. Časově omezené? Ano, bavíme se přece o našich 12 týdnech.
Máte to? Tak si teď ten velký cíl hezky rozplánujte. Je fajn vědět, že za 12 týdnů chcete mít o 5 kilo míň (držme se tohoto příkladu). Ale co když po 11 týdnech zjistíme, že jsme pořád na začátku? Na to potřebujeme takzvané dílčí cíle, zkrátka a dobře si to rozplánovat na kousky.
5 kilo na 12 týdnů, to máme lehce přes 0,4 kila na týden. Takže budeme hubnout 0,42 kg týdně. Zase: je to zvládnutelné, rozumné, dosažitelné, měřitelné a mám přesně daný čas.
A teď už jen maličkost, jak těch 0,42 kg týdně dosáhneme? Na to si připravíme plán útoku, akční plán, úkolovník..., jak se jen tomu rozhodneme říkat. Určíme si, co přesně budeme dělat.
Pro náš pětikilový případ tedy určíme, že
* denně sníme 3 porce zeleniny a 2 porce ovoce (dá se to zvládnout, je to přesně určené, snadno to změříme a snadno změříme, jak to plníme)
* budeme se hýbat 30 minut denně (máme opět dáno, jak dlouho, kdy, dá se to změřit a je to zvládnutelné)
* budeme jíst bílkovinu u každého jídla (a zase máme jasně dáno kdy a co, které můžeme zvládnout a změřit).
A teď už zbývá poslední: tyhle dílčí akční kroky dělat a každý večer si je projít a zhodnotit, jestli jsme si je daný den splnili. Po týdnu si zhodnotíme, jestli plníme dílčí cíl (prostě a jednoduše se zvážíme). Když to funguje, pokračujeme v nastolené cestě dál. Když za cílem zaostáváme výrazněji, něco změníme: přidáme si 10 minut pohybu, jdeme se po večeři projít, budeme si pár dní hlídat jídelníček ještě přísněji, podíváme se na to, jestli se moc nestresujeme (a pokud ano, začneme se stresem něco dělat, pokud je to v naší moci) a tak podobně. A kdyby nás ten stres válcoval natolik, že by byl najednou důležitější než zhubnout 0,42 kg za týden, situaci můžeme vždycky přehodnotit a zaměřit se na to, co je v tu chvíli důležitější a potřebnější - tedy zmírnit stres a hubnout až potom. Ale to už se dostáváme k tématu určování priorit, o kterém jsme se bavili tady: http://alexandraafraisfraisova.blogspot.cz/2016/07/urcovani-priorit.html
Tak si to všechno rozumně, dosažitelně, splnitelně, měřitelně a v daném čase naplánujte!
Hezký týden!
Žádné komentáře:
Okomentovat