Většina odborníků se shoduje, že obezita vzniká, když dojde k základnímu narušení energetického příjmu a výdeje: zkrátka toho sníme víc, než přes den spálíme. Ale proč nám ta energie vůbec zůstává v nadbytku? Jíme prostě a jednoduše jenom víc, protože jsme obklopeni kaloricky hutnými potravinami a nápoji, anebo vydáváme míň energie, protože jsme začali žít sedavěji?
Nejspíš bude ve hře kombinace obojího. Ale teď je otázka, co je na vině víc a na co bychom se měli víc zaměřit.
Čím dál častěji zaznívá názor, že viníkem narůstajícího počtu obézních je způsob stravování, nikoli jen nedostatek cvičení. A vina padá především na potraviny bohaté na cukr. Zkrátka platí ono jasné a stručné: „Špatnou stravu nepřecvičíš.“ Ne, když se budeme mordovat usilovnými hodinami cvičení, nevyrovnáme tím to, že blbě jíme – pokud se tedy nebavíme málem o maratonu každý den. Takže tvrzení, že se jenom stačí víc hýbat, opravdu neplatí, pokud se netýká vrcholového sportovce. A ten už dneska navíc jí dobře, protože by si jinak sám snižoval výkonnost a ohrožoval svůj zdravotní stav.
Ale ono taky neplatí, že stačí prostě jíst málo, a všechno bude v pořádku. Ano, chronickým dietářům to stačí. Ale kolik z vás postupně zjišťuje, že po letech nízkého příjmu prostě nehubnete a nehubnete, i kdybyste se na hlavu stavěli? V hlavách dietářů bohužel pořád panuje představa, že jíst nad 8000 kJ denně je strašlivě moc. Ehm. Není. Ale to už jsme probírali. http://alexandraafraisfraisova.blogspot.cz/2017/01/hubnete-cely-zivot.html
Co tedy dělat, abychom se vymotali z pasti nízkého příjmu nebo nadbytku pohybu?
1. Upravit energetický příjem tak, abychom nejedli příliš málo, ale ani zbytečně moc. Můžete si to počítat všechno ručně, nebo můžete využít různé kalkulačky na netu, které pracují i s denní aktivitou. A zadat do nich vše poctivě, jak jste aktivní i jak cvičíte. Neubírat si.
2. Pravidelně se hýbat. Jen cvičením se nezhubne, ale je důležité, pokud si chceme zhubnutí zachovat a udržovat novou hmotnost. Navíc má cvičení samozřejmě prokazatelné zdravotní výhody, které se v některých případech rovnají užívání jistých léků. Je prokázáno, že cvičení pomáhá snižovat krevní tlak, hladinu cholesterolu, hladinu cukru v krvi a vylepšovat kvalitu života. A dokonce i lidé s nadváhou, kteří zůstávají fyzicky aktivní, jsou mnohem méně ohroženi srdečními chorobami nebo cukrovkou 2. typu. Nedávná evropská studie Cambridgeské univerzity ukázala, že nedostatek pohybu stojí za dvojnásobně větším počtem úmrtí než sama obezita. A ještě navíc zlepšuje cvičení náladu! http://alexandraafraisfraisova.blogspot.cz/2017/01/chcete-si-zlepsit-naladu-zacvicte-si.html
3. Volit si zdravější zdroj energie. Nejde zkrátka jenom o čísla. Důležité je to, z čeho tu danou energetickou hodnotu získáváme. Držme se základů a nevymýšlejme složitosti. Základní potraviny, jednoduše upravené. Dostatek zeleniny, ovoce, celých zrn, luštěnin a ořechů pomáhá snižovat krevní tlak, hladinu cholesterolu, hladinu krevního cukru, zánět i další rizikové faktory pro vznik chronických onemocnění. Když snížíme příjem přidaných cukrů, masných výrobků a soli, pomůže to stejně. Podle posledních výzkumů zdravá strava pomáhá chránit i před rozvinutím srdečních onemocnění, diabetu 2. typu či třeba Alzheimerovy choroby víc, než když jíme nevyváženě – a to i kdybychom byli štíhlí. Nezáleží tedy jenom na množství kalorií, ale také na jejich kvalitě.
Špatné jídlo nepřecvičíte. A nedostatek pohybu nepřejíte.
Žádné komentáře:
Okomentovat