🔺🔺🔺 AŽISMUS: podstatné jméno, označující chování a nastavení mysli. Kořenem slova je časové zázračné AŽ z daleké budoucnosti, obvykle označující stav ideální, nedosažitelný, ba přímo pohádkový. Ten, kdo provozuje ažismus, se nazývá AŽISTA. Ažismus je rozšířený jev. Vyskytuje se především u dietářů a slibotechen. Ale v akutní fázi, kdy se mění na nemoc, může postihnout všechny lidské tvory bez výjimky.
Jak možná víte, letošní jaro (a zima a vlastně už celý loňský rok) je pro mě ve znamení zdravotních obtíží a jejich řešení. Operace za dveřmi, pak dlouhá rekonvalescence, a já se najednou přistihla, že jsem se zařadila k "ažistům"! Až budu fit, až budu odoperovaná, až bude po rekonvalescenci, až budu moct fungovat zase normálně, až budu moct zase chodit, až budu moct zase lehce cvičit, až budu moct cvičit pořádně... A nějak se v tom "až" měním na typického "ažistu", který začne něco dělat, AŽ k tomu budou ideální podmínky. Jako by to teď přece už nemělo smysl.
Ale my jsme se zavázali na STOBklubu prožít tento rok zdravě. A k tomu ažismus rozhodně nepatří! Ideální podmínky na to, abychom žili zdravě, nenastanou nikdy, to všichni moc dobře víme. Žijeme teď. Tady a teď. Tady a teď, kdy se na nás všechno valí, kdy třeba stoupá stres, málo spíme, řešíme spoustu ubíjejících maličkostí a snažíme se narvat práci jednoho měsíce do jediného týdne, ve kterém se věnujeme ještě své obvyklé činnosti.
Ažista čeká a slibuje si, jak už už začne. Začne jíst zdravěji a přestane jíst dortíky. Začne víc spát. Začne víc odpočívat. AŽ bude doma po operaci (například). Začne konečně chodit těch 10 000 kroků denně (až bude moct zase chodit). Začne jíst víc zeleniny (samozřejmě až bude fit a zelenina se bude moct vrátit do jídelníčku). Začne cvičit (až se tělo dá dohromady a bude se moct zatěžovat). Začne se o sebe pořádně starat. Začne to a to a to...
Dá se s ažismem vůbec bojovat? Ale ano. Pomalými kroky. Novými návyky. Někomu třeba pomůže náš projekt Prožij rok zdravě https://www.facebook.com/prozijrokzdrave/, kde se každý měsíc, ba každý týden a každý den dá učit a trénovat něco nového - k tomu máme třeba denní úkoly. Někdo si potřebuje takové úkoly zaměřit víc na psychiku, někdo na pohyb, někdo na přípravu jídla a výběr surovin. Ale nejde to zázračným mávnutím kouzelného proutku.
Je fajn plánovat do budoucna a je to třeba. Člověk bez plánů je jako bludná loď - neví, kam pluje a kde má kotvit. Měli bychom vědět, co chceme dělat za měsíc, za půl roku, za deset let. Kde chceme v životě být. Jinak nám život prosviští kolem jak rychlík a najednou zjistíme, co všechno jsme kdysi chtěli a nikdy neudělali, neviděli, nezažili.
Ale je taky třeba být tak trochu "užista" a žít "už". Vnímat, co už máme. Dělat to, co můžeme dělat už teď. Soustředit se na to, co už můžeme ovlivnit.
Já můžu spoustu věcí letos dělat "až". Ale něco můžu dělat taky "už". Třeba si dneska užít hodinu se svými "Španělkami" a předtím pomoct kolegyni a vzít jeden aerobik - a za ty dvě hodiny odbourat stres posledních dní a rozhýbat tělo, které sedí věčně u stolu, kde se snaží narvat tu práci jednoho měsíce do jediného týdne :-)
Co můžete udělat UŽ dneska vy?
Žádné komentáře:
Okomentovat